kázali požívati dubového jmelé, zetrúc na prach, ten požívati s dobrým vínem a na čtítrobu píti, a hned byl zdráv. A nemoc malomocenstvie se viece rozmnožiti nemohla skrze to časté pití. A toho potvrzují mnozí mistři v lékařství. Také ktož má bodenie v stranách a v bociech, jest znamenie, že tomu člověku játry hnijí. Ten vezmi prachu z dubového jmelé a směs jej s dobrým vínem a požívej toho ráno na čtítrobu často a hned zbude všeho klánie. Také komuž se krev zpekla v životě od úpadu neb od úrazu, ten vař dubové jmelé u víně a potom vezmi tvrdé vajce a vyňmi žlútek a rozetři v tom víně ten žlútek. Také ktož má červy v břiše nebo v žaludku, ten požívaj toho prachu z dubového jmelé v svých krmiech a v pití, a ihned všickni červi zemrú. Také ktož má bodení v životě, ješto z množstvie krve, ten pí také víno, jen v něm bylo zvařeno jmelé, a hned mine. Také antfařéži, kto jede kde na cestu koni a má při sobě dubové jmelé, tomu se jeho kuoň nikdy neochvátí ani vodú, ani větrem.
O dubovém listu etc.cizojazyčný text
Věz zajisté, že králi uherskému v Konstancii dal ciesaře řeckého bratr napsáno o dubovém listu takto: Kdož vezme dubového listu z mladého dubu druhého máje a usuší jej, a daj jej, v prach zdělaje, píti s vínem teplým dobrým tomu, ktož má hlízu a tráven jest, že zajisté na světě lepšího lékařstvie nenie, by člověka spíše uzdravily nežli tiem prachem.
Počíná se lékařstvie o hadové kuoži, věz, žeť toto lékařstvie, kteréž pocházie od hadové kuože, kto ji mieti muože
Nejprvní lékařstvie jest toto, ktož má hlízy veliké, ješto se již počínají rozmnožiti a ruosti, vezmúc hadovú kuoži na tu hlízu a hned se počne hlíza pod ní provalovati. A vešken jed, ješto by se po všem životě pro hlízu rozšel, ten se zbéře na to miesto a sezrá a vyteče ven. Také když koho myš uští svú přirozenú vodú, a zvláště, když myši se běží svým časem, a kohož myš v ty časy uští na kterém místě, to místo člověku rádo hnije. A potom maso všechno ven vypadne a těžké bolesti člověk mievá. Vezmi hadové kožky kúsek samé o sobě, položiž na to miesto, kdež jest myš umočila, a hned mine všecko, což by zlého mělo skrze to přijíti. Také ktož má ránu jakž koli velikú, vezma hadové
