poteče, schovaj a dávaj nemocnému píti.
Mast proti dně dobrá
Vezmi luoj tříletého skopce a mozk z vlčieho hnátu a sádlo nedvězí a mozk psí a mozk kočičí a olej blénový a plesnivec i s kořenem a kostival a mast z bobrového stroje. Ty všecky věci rovnú vahú ztluc spolu a tiem naděj húsera tlustého, jestliť muž, a pakli žena, ale hus, peciž v horké peci, podstavíc pánvici, a což vyteče tuku, to schovaj v pušku, a tiem maž nemocného, a budeť zdráv.
A hned má mužík býti.
Tuto sepsáno jest o púštění krve, z čeho a proč a kdy máš púštěti, sebrané z mnohých knih lékařských, neb se mnozí lazebníci žil chybují a na ně trefiti neumějí. Ale ktož čísti bude a pilně pamatovati, nalezneť, i také těmito tatrmánky zpravie se úplně, buďto baňkami, aneb z žil. A najprvé, proč má člověk púštěti a který čas, také po těch tatrmáncích netoliko lazebníci zpravovati se budú, ale také i vámi, lékaři se mohú spravovati.
Ale že púštění jest užitečno, když se časně púštie, činí a dává počátek zdravie, mysl veselú činí, pamět ostří, měchýř čistí, mozku v hlavě počisťuje, mozk v kostech zahřievá, sluch otvierá, ohyzdu a vošklivost rozděluje, žaludku prospievá a lechčejšie hlas přivodie, smysl ostří, slzy stavuje aneb zadržuje, zvláštnú krev púštie, zbytečnú vyvodie, život prodlévá, odýmanie větrné skrocuje, snu přílišného umenšuje, tesknost odjiemá a všecky rozmnožené nemoci zapuzuje časné krve púštěnie.
