[Jádro lékařské]

Knihovna Národního muzea v Praze (Praha, Česko), sign. I F 11, 369 s. Editor Černá, Alena M. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

ty čtyři věci jako šalši a sceď skrze rúšku, přileje vína, což muožeš nejlepšího mieti. A naposledy přičiň zázvoru třeného a pí to za devět dní na všaké jitro.

Času moru a šelmy

Vezmi listu z šalvěje, rútu a pelynek, pecky neb jádra ořechové vlaské, směs s solí a jez ráno.

Proti zlému povětří

Vezmi pelynek, rútu, šalvěji, chřen, ořechy vlaské, ztluc to v moždieři jako šalši a potom to rozpusť s vínem a pí, to velmi vyhánie jed, a zvláště v mor.

Proti moru, jenž zachovává a posilňuje času moru

Vezmi jalovcová zrna, bedrníku, hořec, bobek, ořechy vlaské, ztluka na prach, smíšej spolu, také kozlíku třetie částku, též plesnivec, Moravčíci říkají, ale my zájemné kořenie, latině aurikula muris.cizojazyčný text

Diamarumcizojazyčný text dělaj takto

Vezmi dvadceti vlaských ořechuov, fíkuov jednu částku tučných patnáct, rúty hrst, pelyňku jednu částku, horčice tři loty, nátržníku, třemdavy, bubkuov devět, jednostajně dva loty a puol čtvrtce soli obecní jako vlaský ořech, medu, cožť se zdá, a směs spolu, ať bude jako lektvař a požívaj toho v mor vždycky jako vlaský ořech zvieci, a budeš zdráv. A nenakazíš [se]text doplněný editorem zlým povětřím.

Slušie znamenati, že člověk všeliký složen jest podlé člověčí podstavy, a to ze čtyř živluov, jenž sú podstata a příčině všech věcí hmotných nebo tělesných.

Jakož praví ten převzácný mudřec řečený Aristoteles v prvních kniehách o rození a porušení. A ti živlové jsú čtyři, totiž země, voda, povětřie a oheň. Země jest od váhy svého přiroznie suchá a studená, voda mokrá a studená, povětřie vlchké a studené, oheň suchý a horký. A jakož die týž mistr mudřec ve čtvrtých knihách O nebi a o zemi, a tak tělo člověčie zvláště v kostech má ten živel, totiž zemi, nebo kosti sú zvláštně suché a studené. Voda má v mokrosti přirozenie, jenž jest vlchká a plývající i studená, oheň bují v něm, nebo má horkost přirozenú i suchost. Také má v sobě povětřie, totiž duch, jenž jest vlchký a teplý a bujíť zvláště v krvi. Jakož psáno jest v kniehách obecních, že duch zvěřecí ve krvi jeho. A poněvadž člověk jest zvíře obecné a městcké a tovařišné, jakož die Aristotiles v prvních knihách o obcování. Sluší také zvěděti, že člověk jest, jenž panuje v něm ten živel země, jest mokrého a studeného přirozenie.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).