prsech aneb v plicech, tyť vymietá svú mocí, a ktož jich sní pět na čtítrobu, brání zapití. Olej mandlový ktož pustí v uši, komuž teče, stavují ten tik a zvuk i šuměnie utiší v uší.
Manholt
Manholt anebo ron slove zelíce podobné k jitrocelu, ktož jej jí, rospustíť nečistotu a z hlavy. Ale ktož jej jí často, škodíť žaludku, a z zelé toho tuk se strdí činí kýchanie, jenž velmi čistí mozk, a ktož zvaří to zelé, tú vodú myje hlavu, molé zahynú a práchnivú hlavu uzdravuje a spomáhá tomu velmi, ktož má v uší bolest kterú.
Meduňka
Meduňka má tyto moci: Vezmi list z meduňky a ztluc s koziem mlékem, pomažiž úle a ostanúť včely, také když roj letí a máš to hotovo, pomažiž dsky aneb pláště, sednúť na tom také. Když včela uštne, sediec na tě, vezmi meduňku a zetři v rukú a přilož na to miesto, a nebudeť nic.
Mateřídouška
Mateřídouška jest dobrá k hlavě, vař jí s vínem ostrým a přičiň dřevěného oleje a ruoženého, obložiž hlavu. Také proti hadom, když jí pálíš, hadi běží před dýmem, a kto má hada v sobě, dej jemu jí píti, vařiec [u]text doplněný editorem víně. Také k krmiem přimíšená silní velmi, a žencom nejvíc na poli, když žnú, a položil li by se, neuškodí žádný had. Také koho hryze v břiše, pí ji. Také kto chrká, píž ji, přičině strdi, také dobrá k játrom, také ženám přivodí jich nemoc přirozenú.
Nedvězí noha
Nedvězí noha, tak řečené kořenie, jest horká a suchá. A máť tyto moci, ktož ji ztluče a vloží na nežity nebo na vředy, zrají velmi a skuoro se propustí a hojí se bez veliké bolesti, a zvláště když ti nežitové stali sú se z přirození studeného. A to kořenie má býti při každé masti neb i flastry jím činiti.
Netřeskové listíčko
Netřeskové listíčko vezmi a ztluc je, a když je ztlučeš, vložiž je v rúšku a vytiskniž tu vodičku, tu z něho, a kdyžť co bude se lžíci, vezmiž k tomu dvě zrnce pepře třeného, vespiž v tu vodičku. A potom púštěj v ucho po peru těm, ktož mají které hluchoty. K témuž vezmi žluč vepřovú a rozdávě ji púštěj nemocnému v ucho po peru pro sluch.
Nediek
Nediek jest zelina na puol pídi zvýši, jenž má tvrdý kmen bez květu, sémě i listí podobné má koliandrovi a rosteť na miestech zacloněných a vedlé vodných břehuov. Ktož tuk jeho anebo sémě pí vařiec, lámá kámen v člověku,
