šestý den přikázal, aby v žádném městě žádného kostela nedělali bez biskupova povolenie. Pak sedmý den přikázal, aby i s královstvie i se všeho obecně jiného zbožie byl kostelu desátek dáván. Pak osmý den šel césař do kostela k svatému Petru v Římě a kázal krásný kostel dělati. A nesl sám na svém hřbetě dvanácte velikých košóv s kamením a s prstí, zakládaje ten jistý kostel. A tak, že od toho kamenie nesenie udělala mu se na hřbetě hlíza, avšak to rád trpěl pro Bóh.
Svatá Helena
V ty časy byla césařova mátě Helena s oné strany moře v Bataní. A kdyžto zvěděla, že césař, její syn, jest křesťanem, je se jeho chváliti v svých listech proto, že se on obrátil od pohanských modl. Avšak je se ho štráfovati a přimlúvati proto, že nevěřil v židovského boha a zvolil sobě ukřižovaného člověka za boha. A že v toho věří. I odepsa a vzkáza Konstantinus své mateři zase a řka: Přijeď ke mně do Říma a vezmi s sebú své najlepšie mistry židovské. A on chce křesťanského papeže proti nim posaditi, aby spolu se hádali a také aby mohli srozuměti, která by viera lepšie byla. A to se sta, že Helena, jeho mátě, do Říma k němu přijede, s sebú sto a čtyřidceti židovských mistróv. Mezi těmi všemi bylo dvanácte mistróv najmúdřejších. A když svatý Silvester, ten papež, s svú kněží a ti všichni židovští mistři před ciesaře přišli chtiec se hádati, i učini ten jistý césař s jich s obú stranú dobrú vuoli, že jim posadi dva pohany múdrá, spravedlivá, ješto jim v ty časy rovně nebylo, a před těmi aby se oni hádali, a kteréž by straně přivuolili a dali za získané a pochválili, aby ta byla lepšie viera. Neb jsta byla rozumná a učená.
