najvyšší úředlníci, jakož dřéve praveno, a jim ta moc dána, že oni mohú krále aneb césaře římského voliti vždy, kolikrát toho potřebie jest. To usazenie korfeštové stalo se jest po božém narození tisíc let a jedno léto. Potom, jako ti dřéveřečení korfeštové byli zvoleni a usazeni, i také dřéve pověděno, i by ten jistý césař Ota nemocen a umře to léto. I sjedechu se korfeštové v hromadu v Frankfurtě a zvolichu Henricha, knieže z Bavor, římským králem. I by ten potom psaný Henrich První od korfeštóv zvolen na césařstvie.
Tento jest byl první volen od korfeštóv césař
Henrich Druhý, knieže z Bavor, kraloval třimezcietma let. Ten udělal to biskupstvie v Pamberce a uděla mnoho zase zbořených a spálených kostelóv a klášteróv a da jim veliké dary a platy. A když byl dvanácet let králem, i jede přes hory, i by césařem. On měl ženú svatú Kunhuntu. A byla ona i on oba čistá jako která panna, neb on byl čistý panic a ona čistá panna. A tak zdrželi jsú čistotu až do své smrti.
Kterak jsú Uhři obráceni
Jako v lampartské historí stojí psáno, Štefan, pohanský král z Uher, chtěl césařovu sestru pojieti sobě za manželku. I musi ten jistý král slíbiti, aby on a jeho všecka čeled přijali vieru křesťanskú a dali se křstíti. A to se sta, neb je tak dřéve někaký diel křesťanóv v uherské zemi bylo. On také připravil jiných mnoho pohanóv, že jsú se také musili křstíti a vieru křesťanskú držeti. On činil mnoho bojóv a vždy svítězil skrze své modlitby. A když to biskupstvie v Pamberce byl udělal a mnoho kostelóv, i přijede jemu k libosti papež Benedictus a světi sám kostel, jako césař byl udělal v němecských zemiech.
Ten jistý král chtěl býti kanovníkem v Štraspurce
Jednu chvíli přijel ciesař do
