Fridrich Druhý, jako o něm dřéve praveno, kraloval tři a třidceti let. Ten měl jednoho syna řečeného Henricha. I zjedna, že by volen králem. Potom jede césař Fridrich do vlaských zemí a by tam dlúho. A v ty časy, jako otec tam byl, zdviže se syn, král Henrich, proti otci. I jede otec zase do němecských zemí a je svého syna a necha ho umřéti u vězení. Ten jistý césař Fridrich zapomenuv své přísahy a slibu, jako byl papeži učinil v ty časy, jako ho korunoval, i uvázal se v mnoho měst a zemí, ješto papeži a kostelu příslušely, a držal je ukrutně. A pomožechu jemu, že se Řím zase vrže k papeži, dokud ta válka byla.
Césař proti papeži
I umře ten jistý papež a dva potom papeže vše pořád. Pak Innocentius Čtvrtý, papež, když uzře, že nemóž odolati césaři v Římě, i jede papež do Janova a do Luky i obesla kardinály a jiné biskupy a preláty a césaře obesla svými listy také, aby před súd přijel a odpověděl před kniežaty z toho, což viny dadie jemu. Césař nepřijede tam, a proto naň papež vyda kletbu s pomocí césaře z Konstantinopole a jiných mnoho kniežat. I vyda papež ortel na toho césaře a ssadi ho s césařstvie a zbavi ho jeho cti. A korfeštové zvolichu jiného krále na jeho miesto, Henricha, lankrabí z Durynku. A když to volenie minu, i jede ten jistý král Henrich do Frankfurka s velikým lidem. I měl césař Fridrich jednoho syna v němecských zemiech řečeného král Kunrát. Ten těže proti tomu Henrichovi také do Frankfurka a bichu se tu spolu. A byl veliký boj den svatého Osvalda po božiem narození tisíc čtyřidceti a sedm let. I svítězi král Henrich a král Kunrát uteče a ztrati mnoho rytieřstva a veliké zbožie. I zdviže se biskup s Taleku řečený Henrich do Štraspurka a Švábové na krále
