A tak, že umučil a zmordoval mnoho svatých a odpustil Židóm, aby v Jeruzalémě zase sobě chrám dělali. A když jsú na něm dlúho dělali, tehdy se jesti vešken zrušil a zbořil skrze země třesenie, neb tak se velmi země třásla, že toho jistého chrámu kámen na kameni neostal. Pak uloži a zjedna to črt, že ten jistý césař by zabit po božém narození tři sta a pět a čtyřidceti let.
Čtyřidcátý césař
Joninianus z Uher kraloval sedm měsiecóv. Ten byl dobrý křesťan po Julianově smrti. A byli jeho pohané zvolili césařem i vece k nim: Já sem křesťan, já nechci býti césařem nad pohany. I křičéchu hrozným hlasem všickni rytieři pohanští a řkúc: My chcem tobě k libosti křesťané býti, a proto, aby ty byl ciesařem, kak je kolivěk toho nerad učinil. A umřel, ješto byl tři a třidceti let v stáři.
O svatém Ambroži a také o svatém Martinu
Valentinianus z Uher kraloval s svým bratrm Valens jedenácte let. Ten jest byl dobrý křesťan. A byl jest tribunem, to jest hajtmanem, nad rytieřstvem. A tak Julianus, dřevní césař, přikázal se tomu jistému Valentinovi a vzdal mu rytieřstvo dobrovolně pro vieru křesťanskú. A inhed potom, když Julianus byl zabit a Joninianus umřel, inhed mu se vrátilo zase rytieřstvo a césařstvie. K tomu ten jistý césař činil mnoho bojóv a přemohl Sasice a Němce, neb jsú se velmi byli posadili a zprotivili říši. Za toho césaře časóv byl svatý Ambrož, z těch čtyř učedlníkóv jeden, a byl biskupem v Meláně. A umřel po božém narození tři sta a jednoho léta. A byl svatý Martin biskupem v Turoní v Frankrichu. Ten jistý césař Valentinus držal césařstvie
