inhed se brána zavře a zed se sstúpi tak, že tam žádný nemože. A uzřechu anjela stojiec na bráně a ten vece k nim: Boží Syn z nebe, ten jel skrze tuto bránu pokorně na oslíku. A to řek, inhed zmisa ten anjel a césař se velmi leče. A inhed ssed s svého oře dolóv a svlékl s sebe tu césařskú okrasu vzem svatý kříž i jide bos k té bráně a inhed se zed rozstúpi a jidechu jí obecnie i sem i tam lidé. A svatý kříž pustí z sebe velmi krásnú a rozkošnú vuoni. A tak ten césař postavi svatý kříž v Jeruzalémě zase na též miesto po božiem narození pět set a pětmezcietma let. A ten jistý svatý kříž inhed činil veliké divy. A tak usadil césař a papež, aby svatého kříže hod byl pamatován na každé léto. A stali se velicí divové skrze něj, ješto od césaře i ode všeho lidu byl chválen viece nežli dřéve. Potom pak veliké války vztrhly se mezi pohany a césařem. I poče césař báti se, by pohané do Jeruzaléma nedobudúc se i nevzeli svatého kříže. A proto césař vzal svatý kříž do Konstantinapole. Potom po mnoho letech, jako četli od božého narozenie tisíc dvě stě osm a čtyřidceti let, i prosil césař Ludvík s Frankrichu toho césaře z Konstantinopole za jeden kus svatého kříže. I dal mu, jakož ještě jest u Paříži u veliké cti, neb vždy hoří před svatým křížem v kostele u Paříži dvanáct lamp a dvanáct velikých sviecí ke cti a k chvále milému Bohu a svatému kříži.
Židé v Frankrichu byli křesťané
Eraklius vzkázal králi do Frankrichu, aby všecky Židy, kteříž by byli v jeho království, kázal křstíti. A to se sta, že ten jistý král z Frankrichu dobyl mnoho měst, jako k Římu slušely. A od té chvíle šla římská moc dolóv a byla vzdy menšíž menší den ote dne,
