páni musili králi přisieci, aby věčně byli říši pomocni. A by potom dobrý pokoj od Lampart a po Rýnu dolóv až do Durtrichu. Ten jistý Rudolf činil mnoho bojóv a dobrého, že jsú o něm veliké kníhy udělány, ale toho já nechám pro ukrácenie řeči, kterak jest to ctný král byl. Avšak jest nikdy v Římě nebyl, aby tam byl césařem. I tázali ho často páni, proč by nechtěl do Říma jeti a sobě dokonati césařstvie. I odpovědě jim jedniem příkladem a řka: Bylo mnoho zvieřat pozváno před jednu horu kromě lišky. Ta osta před horú. A jiná všecka zvieřata jidechu do té hory a liška napřed vždy jich čekala, skoro li zvieřata zase z té hory puojdú. I vráti se jich velmi málo zase, a proto nechtěla liška do hory. A tak dal pánóm rozum, že před ním mnozí králi jezdili přes hory do Vlach, ješto jsú tam ostali. A proto nechtěl on do Vlach ani do Říma.
Blýskanie
Ten jistý král držal statečně své královstvie a udělal dobrý pokoj v německých zemiech. On byl pokorný pán, a proto on zaplácel na sobě své kabáty anebo rúcho na vojně. A jide v tom pláceném rúše před své služebníky najprvé. A to jedno učinil proto, aby jeho služebníci též činili, neb se dřéve každý styděl. A od té chvíle již jest obecno. A když osmnáct let kraloval, i jede do Frankfurka a chtěl svého syna, kněze rakúského, králem učiniti. Toho kniežata nechtěli dopustiti. I jede do Štraspurka a by nemocen. A to znamena na sobě. A požehna měšťany a své rytieře a panoše a služebníky a jede do Špýry.
Král pak umřel
A proto od stara dávna římští králi jednají sobě pohřeb za času, a jakž do Špýry přijede, inhed umře, jsa pln dobrých skutkóv, po božém narození tisíc dvě stě devadesát jedno létě.
Hrabie z Nasoe
Adolf, hrabie z Nasoe, byl volen jednostajně
