v Konstantinonápuli a v Řecéch. A jeho bratr měl to césařstvie v Římě a měl ty země tady okolo, které sú nebyly dány svatému Silvestru, tomu papeži. Pak Valentinus umřel po krvi, jako ho ušla po božém narození tři sta sedmdesát a osm let.
Čtyřidcátý čtvrtý césař
Valens dřéveřečený kraloval s svým synovcem Graciánem čtyři léta. Ti třie měli césařské dóstojenstvie v Římě. Ten jistý Valens byl zlé viery s Arianem, kacéřem, a hubil křesťanstvuo velmi. A přikázal, aby všichni mnišie nechali zákona a vedli rytieřstvie. A ktož toho nechtěl učiniti, toho kázal kyji ubiti. Najposledy by od Bohóv a od Huňóv upálen po božiem narození tři sta osmdesátého prvého léta.
Čtyřidcátý pátý césař
Gratianus kraloval s svým bratrem Valentinianem za Theodosia šest let. Za toho časóv kázal Theodosius kostely zase dělati, jakož jsú byly zbořeny od dřevních césařóv, jako v ty časy hubili křesťanstvo. Za toho césaře časóv nastal jest byl veliký kzelšaft od Němcóv a od Vlachóv a hubili velmě země a posadili se zvláště proti césaři. A když to césař zvědě, inhed taže proti nim s velikým lidem. A potkachu se na Rýně u Štraspurka. I bichu se spolu tak velmi. A měl césař mnohem méně lidí nežli kselšaft, avšak je pobil a přemohl s boží pomocí, neb jest byl dobrý a nábožný křesťan. A zabil toho kzelšaftu třidceti tisíc do smrti a druzí utekli sotně. A tak bylo césařstvie a němecské země zproštěny toho zlého kzelšaftu. Ten boj stal se podlé Štraspurku, jakož dřéve pověděno, po božiem narození tři sta osmdesáte a pět let. Potom jel césař Gratianus do Uher a do Nemark a do Sasóv a
