a Štraspurk s jeho pomocí často ziskoval v ty časy, ješto pan Henrich z Feingen a pan Pertolt z Decku biskupy byli Štraspurka. A když krále Rudolfóv otec umřel a vstúpi král Rudolf na svého otce miesto, také hajtmanem v Štraspurce a zjedna, že se jeho báchu po všech Elzasiech a Švábiech. S pomocí těch z Štraspurka on také pobil toho hrabí zafoiského a doby na něm Radim, Morsberg, Kiburgh, Vintrmerai a uváza se v to hrabstvie Kiburg. Potom doby Molenberg, Grecmberg, Durlachu a všicku zemi švábskú s oné strany Rýna, jako byl markrabie z Poadym. A by dobrý pokoj v němecských zemiech od lampartských hor až do englicského moře. Potom těže s velikým lidem na krále českého. Ten byl držal říší mnoho a kniežatóm rakúským, jako byl mocí odjal jich země. A když to král český zvědě, inhed těže proti němu shromáždiv svuoj lid. A bi se s ním i by boj veliký. A tu by zabit král český a jeho tu bylo zbito čtrnácte tisícóv. A zjímachu mnoho Čechóv. To se stalo po božiem narození tisíc dvě stě sedmdesát a osm let. I uváza se král Rudolf v to kniežetstvie české. I měl král z Čech jednoho syna, tomu dal král Rudolf svú dceru a da jemu české královstvie zase to léto.
Byli dobří časové a úrodná léta
Bylo mnoho žita a jiného obilé tak, že věrtel pšenice vzeli za osmmezcietma haléřóv a žita věrtel za šestnáct haléřóv a čtrnáct vajec za haléř a kuře za dva haléře a osm herynkóv za haléř. Potom jel král Rudolf do Štraspurka a uděla lantfríd se všemi městy na Rýně. Toho léta utonul krále Rudolfóv syn podlé rýnové vody a drahně jeho služebníkóv. A byl dvamezcietma let v stáři a měl toho krále z Englanta dceru manželkú.
