všemi lidmi. Pak v Římě byla umučena svatá Agnes a Lucia a Anastasia a svatý Sebastian a jiných mnoho svatých bez počta. Také byla umučena svatá Agáta a Krisogones a svatý Jiří a jiných mnoho svatých. A tak křesťanstvo nemálo bylo všecko zkaženo. Tuť jest nebyl ižádný vyňat, mladý nebo starý, urozený neb neurozený, ktož nechtěl modlám ofěrovati, ten byl každý pryč. A pro tu velikú hrózu upadli křesťané mnozí u blud a přijeli pohanskú vieru. Pak umřel Diocletianus od jedu a Maximianus byl oběšen. To se stalo po božiem narození tři sta a dvanáct let. V ty časy posadichu se Němci proti říši. I jel césař Konstantinus proti nim a bil se s nimi. Jednú ztratil první boj k Němcóm a druhý boj césař získal a zabil Němcóv dvadceti tisícóv.
Třidcátý šestý césař
Konstantinus a Galerius, ta dva rozdělila římské césařstvie na dvé. A byl Konstantinus pánem a césařem s této strany moře a Galerius byl na né straně moře nad těmi zeměmi. Ten jistý Konstantinus přemohl Franky a pojal toho jistého krále dceru z Británie řečenú Helena. A udělal jí syna, té nespravedlivé ženě, neb je svú jinú královú měl dřéve. A řékali tomu jistému synu Veliký Konstantinus. Také on měl mnoho synóv s svú pravú ženú. A když se roznemohl, tehdy on udělal svého nespravedlivého syna césařem, řečeného Konstantina. Proto, neb jest jeho pravé syny byl daleko přesáhl múdrostí a dobrými obyčeji.
O svaté Kateřině
Mezi tiem udělali Římené jednoho césaře řečeného Maxentius. Ten kázal svatú Kateřinu umučiti. Pak Galerius na né straně moře udělal dva césaře, Maximina a Severa,