a země, ješto v ní nebylo mužóv, než panny a panie. A těm řékali Amogenes. Ty jsú byly svú všicku snažnost a úmysl a pilnost obrátily ku odění a k bojování. Podlé té země byla opět druhá země, ješto v ní nebylo žen, jedno mužie. I měly ty panie jeden obyčej, že jsú ony na každý rok tři měsiece přicházely v jich zemi i lehaly a bydlily s nimi a skrze to bylo mnoho paní těžkých a břichatých. A když dietě porodila, byla li je dcera, tehdy ji mátě ostavila s sebú a připálila jí pravý cecík, aby žádného hyndrovánie proň neměla k meči aneb lučiště těženie aneb kopie podloženie. Pakli je byl pacholík, když mu byla tři léta, poslala jej otci domóv do jich země. Ty panie měly jednu královnu, té řékaly Penthisalem, ta přijela také s svú mocí do Troje k králi Priamovi na pomoc s tisícem pannami brannými. I vece k králi Priamovi, aby brány kázal otevřieti a že chce s nimi bojovati, aby Řekové zvěděli, kterakú panny a panie moc mají.
O jedenmezcietmém
Pak ráno káza král brány otevřieti. I táhli ti z Troje ven jednú branú a Panthisalem druhú branú, jakož umluvili byli a znamenie zdělavše sobě, aby se mohli znáti se pannami. A tak Trojanové počeli boj s Řeky. A králová Panthisalem s svými pannami druhú stranú uhodi na Řeky. A tak se počechu bíti. Tu Menelaus král potka se s tú královnú Penthisalem, toho ona inhed sbode s oře dolóv i je jej a da jej chovati své jedné panně. Zatiem opět Diomedes zdviže se na ni, tomu ona učini též a jiných mnoho zbodla dolóv a vždy napomínajíc své panny, aby se na péči měly a neoblevovaly a bily chutně bez přestánie. A tak se byla mocně proti nim posadila s svými pannami, že jich tak mnoho zbila. A tak je velmi přemáhala, že oni pravú núzí musili před ní běžeti a ona s svými pannami zabila jich na běhu mnoho, až ji i noc odtiskla od nich. A tak se
