aby jednu vysokú věži dělali, a proto učinili to, když by vuoda veliká byla jako dřév, aby oni na té věži bezpečni byli. A tak mienili v své pýše, že chtie tu bezpečni býti před Bohem dobře i před jeho mocí. A když jsú tu věži udělali pět vlaských mil vysoko a Buoh nechtěl jich pýchy proto viec trpěti, i proměnil jim řeč tak, že žádný druhému nerozuměl. Když jeden druhému kázal dáti kamenie, tehdy druhý podal mu vuody aneb dřievie. A proto neuměl jeden s druhým mluviti a tu odpadli svého diela. A mezi tiem přišli zlí duchové a velicí větrové i rozmetali jim všecko, což jest nahoře bylo tam. A tu jsú odpadli diela skrze to. I rozdělili jsú se synové Noe, Sem, Cham a Jafet, na tré s svým tovaryšstvem v ty země. Sem přišel s sedmi a dvadceti rody v tu zemi Azia na né straně moře na východ slunce. A Cham, ten šel do Afriky na polodne se dvamezcietma rody. Jafet šel s třimezcietma rody do té země Europa, ješto v ní nynie jest křesťanstvo. A bylo jest v tom rodóv sedmdesát a dva, jakož jest prvé praveno. A těch každý měl svú zvláštní řeč, jako jsú dělali věži babylonskú. A do které země který rod přišel, v té zemi tu řeč mluvili a naučili se od těch, ješto jsú z Babylona vyšli. Mezi těmi sedmdesáti a dvěma jazyky sú vše pohanští jazykové, kromě mezi tiem onde i onde málo židovstva, jako jsú se jazykové změnili na věži babylonské. A po potopě stalo se jest pět set jedno a třidceti let. To jest před božím narozením dva tisíce čtyři sta a dvamezcietma let.
O Babyloně
Při těch časiech, jako jsú se ti rodové rozdělili v mnohé země, jakož napřed psáno jest, tu ostal ten obr Nembrot s svými u Babyloně. A byl jest tu prvý král. O tom praví Orosius, že byl tak veliký a tak krásný a tak silný. A udělal to tak veliké město, že ho nemohl žádný šacovati, kterak jest hrubě uděláno od lidské moci.
