se Juliovi. A s toho pomocí uložil Zigenator, že ten jistý Dulcemar, ten dobrý hajtman, byl zabit. A inhed město dali. A tak Julius dobyl toho města a té země a nechal těch pánóv zemských. A tak jsú Juliovi holdovali a přisáhali jako svému najvyššému pánu a za pána jej měli. I byl Julius tak štědrý a dobrý člověk a šlechetný, že dával veliké dary, a skrze to lidé byli naň velmi laskavi. A tu jsa v Trieře, Kolín, Mohuč, Štraspurg a ta města všecka v němecských zemiech holdovaly a daly se jemu dobrovolně. A také i zemští páni. A udělal podlé Rýnu mnoho dobrých tvrzí, hradóv a měst zemanóm, měšťanóm ke cti a k obraně, Buchpartem, Ingeluheim, Opponheim. A udělal v Mohuči veliký most přes Rýn, ale ten jistý most inhed byl zbořen od některých nevěrných z Mohuče. A když Julius všecky němecské země i s jich pány přemohl a sobě podrobil, inhed jel do Ebrsheimu do toho kláštera aneb temple, ješto byl udělán Merkuriovi ke cti a k chvále, i ofěroval té modle Merkuriovi, děkuje jemu z toho zštěstie a vítězstvie podlé obyčeje pohanského. Neb v ty časy padesáte let před božím narozením byli všecko pohané. A byl Merkurius najvyšší modla v němecských zemiech a velmi milostivý po jich vieře v tom Ebrsheimě klášteře, jakož jest z temple udělán, jakož u páté kapitole bude se o tom praviti.
Ciesařstvie vzniklo od jednoho hajtmana v Římě řečeného Julius
A když Julius němecské země přemohl, jakož sem dřéve o tom pravil, a dobře deset let tu byl, tu zjednal pány a města, kterak by bydlili po jeho rozkázaní. A sám jel zase do Říma i jal se Říman prositi, aby ho nechali tiem jedniem mistrem aneb hajtmanem,
