život pochován. Ten měl jednu ránu v svém životě, ta byla puolpáty nohy veliká. A jeho života dél převýšila vysoké zdi a nalezli jemu jednu lucernu v hlavách hořiece a té nemohl žádný uhasiti ani dýmaním, ani vuodú. I uděla jeden dieru rafijí v ni a ten plamen inhed, jakž ho povětřie dojide tú dierkú, tak inhed zhasie. Na toho jistého obra hrobu stálo psáno: Teď leží Pallas, Evandróv syn, ješto toho rytieře kopie jeho zabilo tak řečeného Turnes. Ten jistý césař jel do Čech a do Uher a doby mnoho měst. A přemože dva krále, že se s ním smluvichu po jeho vuoli. Neb jsú byli dřieve proti němu mnoho začinili.
Ten césař nedal nic žádnému herci
Ten jistý césař pojal jednoho hrabie dceru z Pitanie sobě za manželku a měl svadbu v Mohuči a k té přišlo velmi mnoho pišcóv a hudcóv a heroltóv a rozličných těch kratochvilných lidí. I káza jim všem césař pryč a neda jim ani daróv, ani ztravy. V ty časy krikovali se třie spolu a ti všichni třie byli vuolení papeži. I jede ten jistý césař do Říma a ssadi všecky tři a uděla jiného papeže. A když ten césař nemocen byl, i uděla svého syna Henricha, ješto ještě dietětem byl, římským králem s povolením kniežetským a s jich vuolí. I umře po božiem narození tisíc padesát a šest let.
Devadesátý césař
Henricus, toho jistého syn, Čtvrtý kraloval devět a čtyřidceti let. Za těch časóv byla jézda přes moře a byl dobyt Boží hrob. Té jisté vuojsky byli hajtmanové knieže lutrinské a ten hrabie z Blesens a hrabie z Flandr a hrabie od svatého Jiljie a jiných mnoho pánóv velikých. Tu jistú jézdu učinichu lidé sami od sebe. A také že
