hvězdářstvie. A v ty časy byl se svět rozmohl velmi a byl pln hřiechóv a nešlechetností, ješto lidé vedli nečistotu s ženami a také mnohokrát proti přirození. A proto Buoh, nechtě jim toho přezřieti, i kázal Noe, aby koráb nebo archu udělal.
Kterak veliký koráb byl
A také Noe veliký koráb udělal, ješto by on a jeho děti v ni se schovati mohli, neb je Pán Buoh chtěl svět potopiti. I kázal jest Noe po světu chodě, aby se polepšili, a právě jim, že se Pán Buoh na ně rozhněval velmi. Ale oni toho nedbali. A když to Noe uzřel, že jeho kázanie nic platno nenie, i šel jest a dělal jest lodí sto let. A ta lodí byla jest vzdél tři sta latróv a padesáti latróv všíři a třidceti latróv zvýš. A když tu lodí dodělal, šel jest Noe a jeho třie synové, Sem, Cham a Jofet, a jich ženy do té lodie tak, jakož jest Buoh kázal. A také vzal jest ze všech zvieřat a ze všech ptákóv do té lodie samce a samici. A to se stalo v sedmi a ve dvúdcáti dnech máje, toho měsiece. A tak tento svět tak dlúho stál od té chvíle, jako Adam udělán, dvadceti set let a čtyřidceti let. A když pak Noe a jeho třie synové s jich ženami byli vešli do lodie a měli již tam všeho po dvém, tu inhed počel déšť jíti i šel čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí bez přestánie. A byla jest vuoda tak veliká, že nade všemi horami patnácte latróv byla zvýš. I utopilo se jest všecko a zahynulo, což jest bylo živo, kromě těchto čtyř člověkóv a jich žen, ješto jsú v lodí s nimi byli, a těch zvieřat, ješto s nimi byly, a ti byli všichni Noe poslušni. A když byl čtyřidcátý den minul, tehda poslal Noe havrana ven, aby shlédl, opadá li vuoda. Ten se jemu zase navrátil. Potom po dobré chvíli poslal jest opět Noe holúbka z lodie, ten mu se zase vrátil a přinesl mu jednu rózku v ustech s olivy na znamenie, že voda velmi opadla jest, neb již dřievie vyhlédalo. A když sú byli plný rok v lodí, potom kázal jim Buoh ven vyníti.
