a chci psáti o césařích a králích v Římě, neb jsú nynie ovšem najmocnější a také pravá hlava jsú v svatém křesťanství.
Kterak césařstvuo přišlo na krále franského a na Němce
Karel, první a ten najvěčí césař, přišel to léto, ješto četli po božiem narození osm set let a jedno léto, a kraloval čtrnácte let a jeden měsiec. Ten jistý Karel, prvé než je césařem byl, byl králem u Frankrichu a nad němecskými zeměmi i nad mnohými jinými. A skrze něho césařská dóstojnost přišla na Němce. A to se takto stalo. V ty časy, jako ten jistý Karel byl králem u Frankrichu a nad mnohými zeměmi a přemohl mnoho zemí a mnoho bojóv skonal, že jsú o tom veliké kníhy udělány, ale mezi těmi všemi věcmi rozmnožoval královstvie franské velmi. Neb ty země, kteréž král franský dřevní měl, on je všecky také, ty země, přemohl, potom psané Frijen, Aquitanien, Sasy, Uhry, Selanen, Lamparty a jiných mnoho zemí. A učinil to proto, neb ti páni a králi v těch zemiech vedli mnoho své vóle a lakomstvie proti božému kostelu a proti jich lidem.
Bylo královstvie v Lampartech
Také bylo v Lampartech v ty časy královstvie a slúl jich král Desiderius. A uvázal se v mnoho zemí a měst, jako pod papež a pod kostel slušaly. A proto poslal papež Adrianus Karlovi, králi franskému, neb je v ty časy byl král najmocnější v světě, a prose ho, aby mu ku pomoci přijel proti Desideriovi, králi lampartskému. I jel král skrze papežovu prosbu do Lampart a oblehl jich krále u Paser a jal toho krále Desideria a jeho syna i pomocníky a šikoval je všecky u vězenie u věčné. A tak král Karel připravil Lamparty pod svú moc a vrátil papeži a jich kostelu jich země
