zase, jako král Desiderus držal a byl odjal papeži. A tak to královstvie lampartské sešlo, že potom viec žádného krále nenie, leč by jim byl který skrze césaře dán.
Césař dělal pak papeže
Potom jel Karel do Říma k papeži i přijelo k papeži a k němu sto a tři a padesát biskupóv jeho a papežovým kázaním. Pak ten jistý papež dal jemu plnú moc, králi Karlovi, aby on a jeho budúcí po něm volili a dělali papeže a arcibiskupy a jiné biskupy a stvrzovali, ale tak, aby prvé byli voleni každý od své kapitoly. A dal mu také mnoho jiného svobodenstvie. Potom po stu letech byl papežem jiný, řečený Adrianus Třetí. Ten odvolal to a opět usadil, aby césař nic neměl činiti s papežem ani viece biskupóv dělal. Avšak se césaři na to neobrátili, ale stáli tak v své moci. Pak po mnoho sto letech, když ten jistý Karel byl přemohl mnohé země, jakož jest dřéve pověděno, však najviece bydlil v němecských zemiech. I byl jeden papež v Římě Leo řečený Třetí, toho jeli Římené.
Papež byl oslepen
I vylúpili mu oči a uřezali mu jazyk. I jel ten jistý papež k králi Karlovi. A ten byl v ty časy v Sasech. A je se mu žalovati své veliké škody a hanby. Neb král Karel pomáhal každému rád, komuž se násilé a bezprávie dálo. A proto jel s tiemto jistým papežem se Lvem do Říma a vsadi jej zase v jeho dóstojenstvie. A zahnal ty, jakož jsú papeži bezprávie učinili, a zjednal mnoho sváróv a krikóv tu u městě. A pomáhal vdovám a sirotkóm a obecně všem lidem, ktož jest k čemu spravedliv byl, jako jsú dřéve odtištěni byli od své pravdy. A kdyžto Římené a biskupi uzřechu, že césařové řecští, jakož římské césařstvie pod jich mocí bylo čtyři sta let, žádné snažnosti ani
