obú stranú kraloval. A tak odešla říše od Frankrichu. Neb dřéve od Velikého Karla časóv až do toho jistého césaře drželi franští králové říši a římské královstvie. A byla potom Francúsóm odjata říše, že Římanóm ku pomoci nepřijeli, jako ti z Lampart s Římeny váleli a jim mnoho škodili a protivenstvie učinili.
Prvnie volenie
Ten jistý Ludvík kraloval čtyři léta. I jal Ludvík Beringera a u vlaských zemiech kraloval a panoval. Inhed potom by Ludvík také jat a přijide Beringer zase k svému césařství. Potom inhed umře Ludvík a nejměl žádného syna. A pak se sjedechu najmocnější páni z Frankóv, z Němec, z Bavor, z Sas i zvolichu hrabí Kunráta s Hes césařem. A to jest prvnie volenie bylo, jako césaře volili. Neb dřéve césař uložil za svého zdravie s kniežaty a s pány tak, kto by po něm měl býti césařem, syn nebo který přétel jeho, to on zjednal, že po něm a po jeho smrti žádného volenie nebylo a ten ostal, kohož on zjednal.
Ten učinil svého nepřietele césařem
Kunrát, hrabie z Hes, První byl zvolen v říši od zemských pánóv, jakož dřéve pověděno, devět set let a tři léta. Po tom vuolení obesla všecka kniežata a zemské pány. A když se k němu sjedechu, poče jim raditi, aby kněze Henricha Saského udělali césařem, neb on žádného nevie, by se k tomu lépe hodil než on. A kakž jeho jest byl zevní nepřétel, dokud je byl zdráv.
Osmdesátý třetí ciesař
Henrich z Sas kraloval osmnácte let nad němecskými zeměmi a Beringer Třetí kraloval osm let nad vlaskými zeměmi. A potom Lotarius dvě létě. Potom opět Beringer Čtvrtý jedenácte let. Ten jistý Henrich potom, když přemohl již němecské země a ty země okolnie, i chtěl do Italie a do Říma
