že jsú velikú válku mezi sebú měli a velmi hubili mezi sebú země tak, že jsú okolo Říma velmi byli zahubili a zkazili ty okolnie země. Uzřevše to Římené, i táhli proti nim ven a bili se s nimi. Tu je ti jistí Vlaši pobili a mnoho jich zbili a dobyli Říma i zapálili bohaté domy a rozličné jiné věci a učinili škodu velikú. A tak, že něco těch Říman drahně uteklo na Kapitolum, kteréžto bylo v ty časy krásný hrad, i byli na tom hradě v Římě ti jistí, kteříž se bili a k tomu hradu ješto utiekali, ustalí velmi a od toho běhu a od té jisté práce tak velmi trudni, že byli všickni na tom hradě zesnuli velmi tvrdě.
Kterak jedna hus zachovala ten hrad
Znamenavše to Vlaši, že nahoře žádného necítiti, nuž se tam s řebříky chtiece hrad zlésti. I byli by jej všie věcí zlezli a dobyli, než byla na něm hus jedna, ta se tak velmi jala křičeti, že Manlius, ten hajtman, procíti od jejieho křiku. A tak ten hrad zachován skrze tu hus. Pak potom dali Římené tisíc hřiven zlata Vlachóm, aby se z Říma pryč brali. A když se Vlachové brali pryč z Říma, inhed Římené táhli po nich a zbili je všecky a pobrali své zlato zase všechno, a to k tomu, což jsú Vlaši měli. Pak potom váleli Římené s těmi z Penestra sedmdesáte let. A tak, že Římené naposledy vždy dobyli toho města Penestra a osm jiných měst, ješto k nim příslušely. Pak v ty časy tři sta let před božím narozením byl velmi veliký mor v Římě a ten trval dvě létě. A v ty časy prostřed města otevřela se země tak, že byla veliká diera, a z té diery šel oheň a dým a veliký smrad.
O té dieře a o tom ohni, kterýžto jest v Římě byl
A tak, že mnoho lidí od toho mřelo.
