devět měsiecóv v němecských zemiech kraloval. Pak Ota v Římě tři měsiece kraloval. Ti třie zhubili se sami mezi sebú. Galba byl lakomý a velmi lstivý, že se s ním Římanóm stýskalo. A proto ten jistý Ota učini o Galbatovi úklad, že mu prostřed Říma hlavu stěchu a sám přijide na césařstvie. A když Ota třikrát pobil Vicelina, tehdy Vicelinus sebrav opět veliký lid i táhl opět proti Otovi. A zdálo se tomu jistému Otovi, že by ten jistý boj ztratil, proto se zabil sám. A Vicelinus vstúpil na jeho miesto. A ten jistý Vicelinus činil Římanóm mnoho protivenstvie a rozličných nechutí. Mezi tiem byl Vespesianus Jeruzalém osedl a jiných mnoho zemí pod se podrobil a přemohl. A když jeho kniežata a rytieři a panoše to zvěděchu, že césař Nero umřel, i mluvili jsú s ním a chtiec, by Vespesianus césařem byl. A když to Vicelinus zvědě, ihned mu zabil bratra a jiných přátel mnoho v Římě. Proto, aby mu Vespesianus silen nebyl. A proto šedše přételé Vespesianovi a vzemše Vicelina, i utopili jej v té řece Tiberis. A tak Vespesianus jednostajně byl volen césařem a dřéveřečená ta dva, Ota a Vicelina, že jich neměli za césaře, neb oni falešně a skrze zlost byli přišli k dóstojenství římskému, a proto jich nemají za ciesaře.
Osmý ciesař
Vespesianus byl ciesařem devět let a počal kralovati to léto, ješto čtli od božého narozenie dvě a sedmdesáte let. Ten jistý Vespesianus byl od césaře Nero poslán do Jeruzaléma, aby to město zbořil a všicku židovskú zemi zahladil, neb jsú v ty časy Židé římskému césařství
