Severa, ti mordovali a hubili křesťanstvo velmi. Pak Konstantinus přemohl ty tři, Maxencia, Maximina a Severa, a byl sám pánem a césařem nade vším světem. Pak Konstantinus, toho jistého Konstantina otec, dřéveřečený césař, umřel u Britaní. Potom, když pak Galerius velmi tak křesťany mordoval a hubil, vzrostli mu u břiše črvie, a tak, že umřel. Tomu jistému Konstantinovi bylo uděláno město ke cti u toho jezera, ješto slóve Podem, a převzděchu mu po něm Konstantia. To jest česky řečeno Kostnice.
O Konstantinovi a o svatém Silvestru
Konstantinus, ten Veliký, toho dřevnieho Konstantina syn, kraloval třidceti let a deset měsiecóv. A počal kralovati po božiem narození tři sta a jedenácte let. Ten přemohl ty všecky tři, jako s ním chtěli césaři býti, jakož jest dřieve pověděno. A skrze to upadl jest byl u velikú pýchu a v hrdost, že Buoh naň přepusti malomocenstvie, a tak, že by vešken malomocen a žádný lékař nemohl jeho zhojiti. Pak jemu někteří radili, aby mnoho dětí kázal zbíti a v jich krvi se kúpati anebo mýti. A když to učinil, že by měl zdráv býti. I přikáza ten jistý césař v Římě i tady všudy okolo po vší zemi, aby všecky děti bili a k němu přineseny aby byly, a chtě se v jich krvi mýti. A to se sta, že všecky děti zbichu a jemu přinesli. Uzřevše to jich mateře i běžechu před césaře s hrozným křikem a pláčem a prosiec, aby se ráčil smilovati a jim jich dietek nehubiti. Uzřev tu žalost césař, zamúti se a zaplaka a řka: Slyšte mě, vy kniežata, hrabie, páni, rytieři i panoše i obecnie všichni lidé. Césařské duostojenstvie jest takto usazeno. Ktož by jedno
