Dvamezcietmý césař a ten byl u Mohuči sťat
Alexander Aurelius kraloval třinácte let. Ten byl Římanóm vzácen a mil a přemohl ty z Persie. A držal césařstvie u veliké cti. Jeho mátě byla řečena Moena, ta byla křesťanka obrácená od mistra Origenes, a proto kázal jí césař smrt učiniti. Ten jistý césař jel skrze zemi a tak, až přijel do Mohuče. A tu jej pak stěli, jako byl stár šestnácte let. To se stalo po božiem narození dvě stě třidceti a sedm let.
Třimezcietmý ciesař
Maximus kraloval tři léta. Ten byl první, ješto svého mužstvie a živuota před svým rytieřstvem v Římě bez rady věděnie a obce činil. Ten přemohl mnoho lidí a kázal křesťanstvuo mordovati. Potom pak odstúpilo od něho jeho rytieřstvo a byl v tom městě Agelie zabit s synem svým. A tak vzal ten césař a ten mord konec.
Šestý mord křesťanský
Gardianus kraloval šest let. Ten měl boj s těmi z Persie a svítězil. A jel zase do Říma. A když byl blízko k městu přijel, tu uložil jedno knieže Filipus zradu tak, že byl ten césař zabit a sám vstúpil na jeho miesto.
Pětmezcietmý césař
Filipus kraloval sedm let a měl syna, tomu také řékali Filipus. Toho otec také učinil césařem. A tak oba kralovala. To prvnie léto jeho césařstvie to bylo, ješto čtli tisíc let, jakož Řím počat dělati a udělán.
O svatém Sixtu a o svatém Vavřinci
Toho léta jistého chodili Římené tři dni a tři noci s velikú pýchú a veselím. I jala se chváliti ta jistá dva césaře svého velikého boha Jupiter, že jsú tu jistú čest a chválu viděli a za ně živi byli. Uzřev to jich rodič řečený
