najválečnější ve všech zemiech. Po tom volení ten jistý Emiter ležal před Frankfurtem šest neděl s velikú mocí, jako volený král má učiniti, tu přijachu jej ti z Frankfurta a jiná říšská města tady okolo jako krále římského po božiem narození tisíc tři sta osm a čtyřidceti let. A když to Karel zvědě, poče psáti pánóm a městóm, aby jemu ku pomoci přijeli proti tomu Emiterovi. A poje kniežete jednoho dceru za manželku. A kakžkolivěk on a té nevěsty mátě byla mu i blízská sestra, a proto, aby mu to knieže bylo pomocno, avšak přesto byl mu ten Emiter jistý ještě silen. Pak po třech měsiecích jel král Emiter zase do Frankfurta a poče nemáhati. I vece jemu jeden múdrý lékař a řka, že by mu chtěl dáti jeden trank, že by se zhojil. A když lékař ten trank udělal a před krále Emitera přijide, i vece král Emiter: Mistře, dobrý li je tvuoj trank. On vece: Dobrý. A král vece k němu: Píž jej napřed a jáť chci po tobě píti. Lékař pi napřed.
Ten z Švarcpurka by vždy otráven
A král Emiter pi po něm a inhed lékař zbledě a umře třetí den a král oteče a by velmi nemocen. A když král Emiter na smrti ležal i zjedna to markrabie bramburgský, že Karel da Emiterovi dvamezcietma tisíc hřiven střébra a dvě městě v Durynciech, že mu své volenie vzdal a odřekl se ho. A to sotně zjednachu a kakžkolivěk byl smrtedlně nemocen. Potom po jednom měsieci umře ten jistý Emiter a by u Frankfurtě schován. A by Karel proti němu, a kakžkoli jeho nepřétel byl, však je činil, jako by mu ho velmi žel bylo.
Mor a židovské pálenie
V ty časy, jako čtli od božieho narozenie tisíc tři sta bez jednoho padesáte let, byl mor velmi veliký po všem
