s nimi na každý den bila vždy pořád, že na deset tisícóv mužóv zabito bylo. Pak jednu chvíli táhla na ně s Trojskými vybravši, což by se jí zdálo, i bila se s nimi tak statečně a tak rekovně, že jich velikú moc zbila s řecské strany. A tu také sama byla zabita a jejie panny zbity. A těch z Troje bylo zabito na deset tisíc. A jakž Penthisalem byla zabita, tak Trojanové inhed uběhše do města, i zavřeli brány a viec žádné mysli neměli k boji. A také jsú již od žádného neměli ižádné pomoci. A tak jsú střehli svých bran a svých zdí. A také jsú to dobře věděli, že jich tam žádný nedobude, dokudž mají co píti a jiesti.
Kterak Troje jest zrazena
A když ti z Troje u veliké núzi a v tesknosti byli, i vece Eneas [a]text doplněný editorem Anetor králi Priamovi a řka: Králi, vidíš dobře, kak velmi zle o tobě a o tvých lidech jest. Neb tvých nepřátel králóv viece než čtyrydceti jest, ještoť ti nic jiného nežádají, než aby to město rozbořili a shladili a nás všech. A když jsú tvoji synové a mocní tvoji pomocníci nemohli jich přemoci, tehdy jsme my od nich hrubě velmi přesazeni a obleženi, ješto pro ně brány nesmieme otevřieti, máme li tak zemřieti v tom vězení. Nám se zdá lépe, že ty pohledáš smlúvy na Řecéch a vrátíš Helenu zase a skrze to přijdem k svému zase. Odpovědě král hněvivě a řka: Nechci žádné smlúvy na Řecéch hledati, neb jsú mi učinili tak velikú škodu, a než bych jim za to připlacoval, radějí chci umřieti. A když Priamus žádnú věcí nechtěl se s nimi smluviti, uzřevše to Eneas a Anetor, jidechu v radu, i jechu se raditi, kak by se mohli s nimi umluviti. I šikováchu Atenorova syna řečeného Pellimedes k Řekóm a ten s nimi uloži jednu zradu o Troji řka: Když toto znamenie uzříte, buďtež hotovi a příďte a myť vám chcem brány otevřieti. I ukáza jim brány a řka jim: Těmiť vás pustíme. A když Řekové
