Malomocný césař jsa pokřštěn byl jest zdráv
Kterýžto papež, ješto dřéve sotně byl jako chudý biskup anebo arcibiskup nad svými poddanými. A dal také veliké svobodenstvie křesťanóm. První den potom, jako césař zdráv byl, přikázal jest, aby Jezukrista měli za pravého Buoha. Pak druhé přikázal druhý den, ktož by proti Jezukristovi co mluvil, aby ten každý živuot ztratil. A třetí den přikázal, ktož by kterému křesťanu protivenstvie učinil aneb kterú žalost, aby jeho puol zbožie bylo vzato. Pak čtvrtý den přikáza jako mocný římský ciesař a hlava všeho světa, aby také papež, to jest římský biskup, byl hlava a pán nade všemi biskupy v světě. Neb dřéve chtěli biskupové a patriarchy v Antiochí a v Jeruzalémě, v Alexandří a v Konstantinopoli každý najvyšší býti a hlava v duchovenství. To jsú čtyřie patriarchy, avšak měli biskupy v Konstantinopoli po tom přikázaní tři sta let za najvyšší hlavu. Až pak Bonifacius, čtvrtý papež toho jména, dobyl na ciesaři řečeném Vokas, že biskup římský má býti nade všemi biskupy, neb jest svatého Petra náměstek, ješto mezi jinými mlazšími apoštoly hlava byl. Neb je svatý Petr a svatý Pavel v Římě umučen. A jich náměstci tak jsú to usadili a tak mají papeži a biskupi a kněžstvo svuobodenstvie od toho jistého césaře Konstantina a duostojenstvie. A kakžkolivěk papeži mnie, že césař jest jich fojtem a úředlníkem římským, toho já tak nechám a vraci se zase na tu řeč o Konstantinovi. Pak pátý den přikázal ten jistý césař Konstantinus a ustavil, ktož by do kterého kostela utekl, aby byl svoboden. Pak
