chutně na zed a jely se města brániti. Avšak přesto byl by Hanibal města dobyl, by bylo povětřie mu nepřekazilo, ješto naň udeřilo tak veliké hřímanie a tak veliká búře a blýskanie a tak veliký strach, že Hanibal sotně s svými do stanóv utekl. Pak potom, když povětřie minu a by jasno opět, táhl Hanibal zase k Římu a opět naň přišlo větčie povětřie nežli dřéve. I vece Hanibal: Již to dobře vizi, že bohové Římanóm pomáhají a nechtie dopustiti toho, bych já to město zbořil. Protož musím toho odpadnúti. A inhed odtrhl od Říma. Pak potom opět Římené činili mnoho bojóv s těmi z Kartágo a s jinými lidmi, ale toho já tak nechám pro ukrácenie řeči.
Kartágo, to město, bylo dobyto
Inhed potom Římené táhli do Afriky před to město Kartágo i bili se spolu tak, že bylo zabito těch z Kartágo čtyřidceti tisícóv. A dobychu města. A přikázachu tomu lidu z Kartágo, aby předně všecko snesli oděnie i jiné všecky věci, a to se stalo. Opět jim kázali Římené, aby všichni lidé vyšli z toho města Kartágo a v desieti míléch aby k tomu městu blíže nepřicházeli. Toho nechtěli ti z Kartágo učiniti, než chtěli radějšé umřieti, než by jim v tom povolili a toho se města odřekli, připravivše se tajně k boji, chtiec se s nimi bíti. A zatiem se dověděli toho Římené i obořichu se na ně tak, že se bili dlúho s nimi. A že bylo těch z Kartágo zabito třinácte tisícóv a pětmezcietma tisíc žen a zbyteční a zuostalí dali se Římanóm u vězenie a v jich moc.
Kterak veliké město Kartágo
Pak Římené inhed potom zapálili město a to hořalo sedmnácte dní pořád. A tak to jisté město Kartágo zahynulo též jako i Troje. A to se stalo čtyřidceti let před božím
