nechtěli podrobeni býti. A když to Židé zvěděchu, že tě dvě kniežatě, Vespesianus a jeho syn Titus, táhnú s velikým lidem, inhed se zběhli všickni lidé z země do toho jistého města, do Jeruzaléma. A posadichu se k brani. Ale Vespesianus a Titus oblehli město. Zatiem přijidechu noviny Vespesianovi, že by ciesař umřel a že by on byl volen césařem. I necha tu syna svého Tita před Jeruzalémem s lidem ležeti a sám jede do Říma a by césařem a by tak šlechetný a tak statečný, že naň všichni lidé laskavi byli a své všechny nepřátely přemohl dobrotú a tak, že naň všichni laskavi byli.
Jeruzalém byl zbořen
Mezi tiem ležal Titus před Jerazalémem a byl tak veliký hlad v Jeruzalémě, že mátě svému dietěti pokrm z ust brala a sama jedla a dietěte nechala hladem mřéti. A jedli jsú také mrchu, ješto na cestě ležala, a kočky a myši a své třevíce a pásy a což od kóže bylo. A což v koniciech nalezli hnoje a jiné rozličné věci, to vše snědli. A ktožkolivěk mohl, ten druhému špíži pobral. A běhali mladí lidé po městu, a z kteréhož domu viděli dým, an se kúří, ten jsú vyrazili, a což tu špíže nalezli, to vše pobrali. Tak se také stalo tu jednoho dne, že jedna paní, jakož jí muž byl zabit, ta jest měla jedno děťátko i vece k jiným paniem tak žalujíc:
Kterak mátě své dietě jedla jest
Jest dnes čtvrtý den, ješto sem já kusa nesnědla. A řekla svému děťátku: Ach, milé děťátko, již mě nepřételé zabijí a ty budeš ztraceno a zahyneš, lépe jest, žeť já tě sniem a svuoj život tiem zachovám. A budeš dnes muoj pokrm, ješto o nás tato žalost bude pravena potom. A tak mluvieci i vzala děťátko a zabije je a přistavi je i je se
