krále Ludvíka do Aviona. Proto, že je prvé poddal melánské země, než je césařem byl. Neb se papeži zdálo, že římský král nemá nic činiti ani kterého práva má s vlaskými zeměmi, doniž by césařem nebyl. A když král na ten rok do Aviniona nepřijede tak, jakž mu je rok dán, káza jej papež kléti, a král se nic neobráti na jeho listy ani na jeho kletby.
Krále Ludvíka papež klel
A proto vyda naň papež ortel a řka, že ten král nenie dobrý křesťan a že je kacéř na vieře. A poče hroziti, chtě jej strčiti z říše a z panstvie. Potom jede král do Říma a by od Říman krásně přijat. A Římené dřéve papeže prosili, aby z Aviniona přijel do Říma a korunoval césaře. Anebo aby někoho poslal s svú mocí. Toho papež učiniti nechtěl. I učinichu Římené a dřieveřečený král jednoho bosáka papežem v Římě. Ten papež naděla mnoho kardinálóv a biskupóv a korunova krále Ludvíka na césařstvie. A byl čtrnácte let římským králem. To se stalo po božiem narození tisíc tři sta a osmmezcietma let. Od toho bosáka papeže a těch kardinálóv vznide veliký blud u vieře křesťanské a neřád. Však naposledy ten jistý papež a jeho kardinálové dachu se pravému papeži na milost. A přijidechu k milosti. I by tak pravý papež v Avinioně ještě hněvivějí na césaře a je se ho ještě viece kléti. A stavi zpievanie a boží službu ve všech městech, kteráž města s ním držala a jej za césaře jměli. A ktož by jej menoval césařem, ten by měl také klet býti. A skrze to byl veliký blud a dvojice mezi knězi a v říšských městech a v svobodných městech, ktož jsú toho Ludvíka za césaře měli. A někteří kněžie větčí jich diel chtěli papežovo
