světská radost. A žádnému nic neodpověděl a řka: Žádný nemá smuten před césaře choditi. A ktož zač za podobné prosil, každý byl uslyšán. Jednu chvíli jednoho dne jeden večer rozpomenul se, že toho dne žádnému nic nedal. I vece k svým služebníkóm: Já sem tento den ztratil, neb mě žádný dnes za nic neprosil. On také dával svým nepřátelóm zbožie za přiezen a ješto by je byl lechce přemohl. A když byl dvě a čtyřidceti let v stáři, umřel jest. A byl pohřeben v svého otce hrobě a byl tak veliký křik a pláč pro jeho smrt, jako by sirotci všichni byli a jako by otce a mateř každý ztratil. A kakžkolivěk byl jeho otec Vespesianus dobrý a šlechetný člověk, však Titus svého otce v ctnostech a v šlechetnostech a v dobrých obyčejích dobře přesáhl. A pro tu ctnost a šlechetnost jeho prvé syna píší než otce. A obecnie lidé mluvie vzdávajíce mu chválu.
Desátý césař činil křesťanóm veliké muky a zahuboval je velmi
Domitianus byl césařem šestnácte let a byl Titóv bratr. A jakžkolivěk jeho bratr Titus dobrý byl a jeho otec Vespesianus tolikéž, tento zlý byl. Ten jistý zmordoval mnoho urozených lidí v Římě, ten se nazýval bohem a pánem všeho světa, ten byl vrah křesťanský. A ten přikázal, kdež by kterého křesťana zvěděli, aby toho zabili. Ten šikoval svatého Jana Euvanjelistu s jinými svatými do jednoho pustého ostrova. Ten chodil jako zlý lev a skrze to byl nenáviděn ode všeho světa. A byl od svých přátel zabit. Byl šest a třidceti let stáři a byl s velikú hanbú pochován jako zloděj anebo mordéř.
Nerna, jedenáctý césař
Nerna, ten byl ciesařem jeden rok. Ten kázal všecko odvolati, což byl Domitianus
