krále Henricha. A osadi ten biskup všechny města a hrady v Elzasiech, ješto césař Fridrich a jeho syn tu měli. A doby hradú, dvú dobrých hradú, Ilevikersheim, Conburghsloifethegrunde, a jiné malé tvrzi spáli, jako Handelohalcemburgh, Ehenhenn, Offemburgh Potom dobyl biskup Mulbeka, Huzen, Ortymberg, Offemberg, Genebach, Kenciger, Tal a jiných mnoho městeček. Mezi těmi věcmi umře král Henrich. I poče jednati papež, aby jiný byl král. I by jiný mezi kniežaty, neb jest chtěl státi proti césaři Fridrichovi a proti jeho synu. Potom pak Kunrát přijede k němu z Bravant a vzkáza papeži a korfeštóm, že hrabie Vilém z Holant jest volen od korfeštóv králem. A holdovalo jemu mnoho měst. Král Kunrát tvrdil tu válku proti papeži a králi Vilémovi a vedl ji vždy i po otcově smrti.
Pak césař umřel
Pak mezi tiem umřel césař Fridrich v Lampartech a držal tam mnoho měst. I byl od papežových legátóv a od těch z Lampart pryč vyhnán. A tak jel do Pulle a tu umře tak tajně, že mnozí lidé mněli, by byl živ po božiem narození tisíc dvě stě padesát let. Potom po dvú letú přijel král Kunrát a byl král Vilém zabit. Potom jel biskup z Kolína do Englanta a přivede s sebú Riharta, králova bratra z Englanta, i volichu jeho králem. A skrze to da jim veliké zbožie a vedéchu jeho biskupi do všech měst říšských a hradóv na Rýně. A přijechu ho krásně pro ty kniežata a pány, jako s ním byli. A když ten jistý Rihart až do Pažle přijede a nemě viece dávati, i jedechu kniežata a páni pryč od něho a nechachu ho tu samého. I vecechu a řkúc: On sobě toho nemní, by naň proč laskavi byli než pro jeho penieze. I jede zase do své země a potom naň viece nezpomenuchu nikdiež.
