nevěřili, avšak jsú své klejty dobře drželi, neb jsú je měli za zlé lidi, za násilníky a za mordéře, jakož jsú i byli, neb jsú oni zmordovali své všecky vězně, kteříž jim šacunka nemohli dáti. Avšak jim ušlo mnoho vězňóv, jako se jim v noci pryč ukradli.
O špicích a o pengvantiech
Jich oděv byl dlúhý a bohatý a měli dobré oděnie a pengvanty. A ti z Štraspurka vzali z těch jich lidí, jako v tom kzelšaftu byli, obyčej. A tak se přichytichu toho a dělachu sobě také dlúhé rúcho a pengvanty a dlúhé špice, neb toho dřéve obyčeje v Štraspurku nebylo. Ale chudí mezi tiem kzelšaftem chodili bosí a nazí. A což jsú mladých robencóv popadli, ty jsú s sebú pryč vzeli a zdělali z nich své služebníky a rynéře. Ten jistý lid šturmovali mnohokrát k městečkóm a k tvrziem, avšak jsú nic nedobyli, k čemu jsú šturmovali, neb jsú neměli přípravy a té zbroje, jakož slušie k šturmóm, než tak váleli po zemi, škodiec a hubiec všudy, kdež jsú se zavalili šacujíce lidi. I jechu se praviti chlapi a jiných mnoho lidí a řkúc, že se to děje césařovým kázaním, neb on v ty časy ležal v tom městě Selsie, jakož dřéve praveno. Pak v ty časy vzkázal césař těm z Štraspurka, aby své pomocníky a přátely obeslali a že je také césař obeslal, všecka kniežata a pány a říšská města, neb chce ten zlý lid vyhnati. A tak sebra césař od kniežat a od pánóv a od říšských měst veliký lid bez počta i jede s nimi pryč z Selsé podlé Rýnu nahoru do Štraspurka. Tu táhli ti z Štraspurka a jich biskup ven na pole proti césaři s svými lidmi. A biskup s měšťany rozbichu tu své stany a ležéchu tu spolu vně před městem podlé svatého Arbegasta a Etkecbolhen na tom poli a v těch vesniciech tady okolo. V tom vuojště pak stalo se, že jeden z Štraspurka
