Jeruzaléma, chtieci hledati svatého kříže, jakž jest i nalezla. A když svatá Helena do Jeruzaléma přijede, i posla po najmúdřejšie a po najstaršie Židy té země i je se jich tázati, kde by Kristus byl mučen a kam se jest děl jeho kříž. I odpověděchu Židé a řkúc: My o tom nic nevieme. I je se Židóv kázati a mučiti. I byl z nich jeden starý Žid vydán a řka: On by měl o tom věděti dobře. Toho jistého káza ona mučiti tak dlúho, až jí to miesto i ukáza, jako Buoh byl mučen a křížové tam pokopáni. I káza svatá Helena kopati i naleze kříž a tři hřebíky. I necha polovice kříže v Jeruzalémě v střébro zadělavši a druhú polovici kříže do Říma přinese svému synu Konstantinovi. A ten jistý Konstantinus také kázal zadělati v střébro a v zlato. A okrášlil drahým kamením a rozličnú drahú věcí. Tak, že ten kříž velmi bohatě připravil. A již od té chvíle ten svatý kříž jest daleko rozdělen po světu. Nebo césař a césařová dávali svým milým přátelóm toho svatého kříže za najvěčí dar. O tom by bylo mnoho praviti, ale toho já nechám tak pro ukrácenie řeči a vraci se na tu řeč zase po Konstantinovi.
Kterak papež bohat byl od césaře Konstantina věz tuto
A když dřéveřečený Konstantinus, césař, byl pánem nade všemi zeměmi s této strany moře i s oné strany moře. A tak, že bezmál vešken svět byl pod ním. A když pokřstěn jsa, čist byl z svého malomocenstvie, jakož dřéve praveno, i vece ku papeži Silvestrovi a řka: Nenie to podobné, že papež jest chud a nuzen a sirý, ješto mě tak veliké nemoci zhojil. I dal papežovi a na kostel všecko césařské dóstojenstvie k věčnosti tak, jakož jest sám měl v Římě. A po