drželi křesťanskú vieru. A umřel svat, zčasten a zbožen jsa po božém narození tři sta a čtyřidceti let.
Třidcátý a osmý ciesař
Konstantinus, dřéveřečeného Konstantina syn, kraloval s svým bratrem Konstantinem třimezcietma let. Ti jistí bratřie vadili se spolu tak velmi, že říše a římská moc velmi dolóv šla. Najposledy Konstantinus obdržal sám říši a byl u prvé dobrý křesťan. Ale když je césařem byl, byl jest Arianus, to jest nevěřící na mnoho kusiech křesťanské viery. A hubil a mordoval křesťanstvuo po všem světě, ješto jeho otec Konstantinus byl vzdvihl vzhóru a rozplodil s velikú ctí. On jest zabil Dalmatiovi jeho otce. I bál se Julianus, toho jistého Dalmatia bratr, aby také zabit nebyl, neb je byl mnoho učinil proti césaři. A učiniv se mnichem, i jel skrze mnohé země strachuje se a kryje se. Pak se uděla čarodějníkem a nauči se čarovati, aby črty zaklínal. Potom pak Julianus svrhl s sebe zákon, jakož jest byl licoměrník, i dal se črtu a zapřel křesťanské viery proti črtu, aby mu pomohl, aby césařem byl. A tak se sta, když césař Konstantinus jednu chvíli jel a hubě křesťanstvuo, i vzechce mu se na potřebu. A když sedl, chtě tu věc jednati tak, že z něho vyplynuchu třeva a on umře. A pak Julianus svými čáry a s diábelskú pomocí přišel k césařství.
Tomu césaři pomohl črt k ciesařství
Julianus dřéveřečený kraloval dvě létě a osm měsiecóv. Ten byl Velikého Konstantina bratra syn a měl tak velikú žádost k césařství tak, že se črtu dal, aby mu pomohl k ciesařství. A když jest s diábelskú pomocí přišel na říši, i je se mučiti a mordovati křesťanóv diáblu k libosti.
