[24r]číslo strany rukopisua země, ješto v ní nebylo mužóv, než panny a panie. A těm řékali Amogenes. Ty jsú byly svú všicku snažnost a úmysl a pilnost obrátily ku odění a k bojování. Podlé té země byla opět druhá země, ješto v ní nebylo žen, jedno mužie. I měly ty panie jeden obyčej, že jsú ony na každý[15]„den“ škrtnuto písařem rok tři měsiece přicházely v jich zemi i lehaly a bydlily s nimi a skrze to bylo mnoho paní těžkých a břichatých. A když dietě porodila, byla li je[aw]je] gye dcera, tehdy ji mátě ostavila s sebú a připálila jí pravý cecík, aby žádného hyndrovánie proň neměla k meči aneb lučiště těženie aneb kopie podloženie. Pakli je[ax]je] gye byl pacholík, když mu byla tři léta, poslala jej otci domóv do jich země. Ty panie měly jednu královnu, té řékaly Penthisalem, ta přijela také s svú mocí do Troje k králi Priamovi na pomoc s tisícem pannami brannými. I vece k králi Priamovi, aby brány kázal otevřieti a že chce s nimi bojovati, aby Řekové zvěděli, kterakú panny a panie moc mají.
O jedenmezcietmém
Pak ráno káza král brány otevřieti. I táhli ti z Troje ven jednú branú a Panthisalem druhú branú, jakož umluvili byli a znamenie zdělavše sobě, aby se mohli znáti se pannami. A tak Trojanové počeli boj s Řeky. A králová Panthisalem s svými pannami druhú stranú uhodi na Řeky. A tak se počechu bíti. Tu Menelaus král potka se s tú královnú Penthisalem, toho ona inhed sbode s oře dolóv i je jej a da jej chovati své jedné panně. Zatiem opět Diomedes zdviže se na ni, tomu ona učini též a jiných mnoho zbodla dolóv a vždy napomínajíc své panny, aby se na péči měly a neoblevovaly a bily chutně bez přestánie. A tak se byla mocně proti nim posadila s svými pannami, že jich tak mnoho zbila. A tak je velmi přemáhala, že oni pravú núzí musili před ní běžeti a ona s svými pannami zabila jich na běhu mnoho, až ji i noc odtiskla od nich. A tak se