jede na koni ušlechtilém, ale divokém a nepovolném, veliké spáše hřiechy a mnoho protivenství strpí v svém vladarství. Pakli nenie osedlaný ten kóň, větčieho zlého strach pótky. Pakli kóň povolný a pěkný, ale cizí, jest li však známého, od toho cti a chvály dójde, ktož na tom koni ve snách jede. Pakli nezná, čí jest, nenadálá čest a radost jej potká. Pakli kto vidí, ano krásný kuoň bez uzdy a sedla všel do jeho domu nebo na jeho pole, kniežete příštie na to miesto znamená. Pakli ten kuoň bude s bielú hubú a se všemi bielými nohami strakatý, větčie duostojenstvie toho kniežete znamená. Pakli žena vidí, že na koni povolném jede, muže bude mieti po své vuoli.
Rozdiel čtyřidcátý a čtvrtý, o témž otázka a výklad Serimóv
Knieže jedno otázav vece Serimovi: „Viděl sem ve snách, a já jedu na koni ryzém arabském míli a on na mně tolikéž.“ Vece Serim: „Kterú hodinu?“ Otpovědě knieže: „Na úsvitě.“ Otpovědě Serim: „Dřieve nežli se tento měsiec skoná, umřeš.“ A stala se mezi arabskými potržka, v nížto to knieže by zabito.
Rozdiel čtyřidcátý a pátý, otázka a Serima otpověd mudrce
Baba vece Serimovi: „Nocí na udnění seděla sem na koni nesedlaném vraném ve všem odění, majíc sudlici v rukú.“ Otpovědě Serim: „V den desátý umřeš, babo, a budeš zemí obřícena a pochodně dlúhá bude nad tebú spálena.“ A tak se stalo. Toť se baba dojezdí.
Rozdiel čtyřidcátý a šestý, o koni rozsud perských a ejipských dómyslníkóv
Spatří li kto ve spěčky, by jel na ušlechtilém koni sedlaném a v uzdu pojatém, jest li jeho kuoň, pojme ženu krásnú a urozenú a vedlé povolnosti koně budeť pohodlna. Pakli cizí kuoň, potkáť jeho utěšenie s cizí ženú. Dá li král nebo knieže komu ve snách svuoj kuoň králevskú přípravú ozdobený, dá jemu král svú ženimu s sbožím. Pakli kto na kuoň kniežecí vsede bez vóle kniežecie,
