snách, by nesl huol anebo na ni se zpodepřel, dójde přiezni, moci a chvály. Pakli bude zlámána nebo ztracena huol králova, milého a silného sluhu ztratí. Pakli huol obecnú ztratí, muže, jemuž doufal, zmrhá. Pakli zetlé huol králova, utrpí, ktož to vidí. Pakli ztepe koho král svú holí, skrze člověka svého bitému dobře učiní.
Rozdiel třidcátý a třetí, o trnu rozsud perských a ejiptských mudromilóv
Trn člověka převráceného a nešlechetného káže, kromě trnie stromóv ovocných, neb to jasnost a ctnost mužskú znamenají. Malý trn zlosyna mdlého ukazuje. Protož, zdá li se komu, by byl trním opleten, žalost jej potká od nerovných lidí. Pakli kto, jda bosýma nohama, trnem se zabodne, smrt má za humny nebo velikú žalost. Leč král to vidí, bude raněn vedlé jakosti zabodenie. Pakli se komu zdá, by byl uboden od trnu zardělého, ot zlých žen sváda jej potká.
Rozdiel třidcátý a čtvrtý, o česání ovoce rozsúzenie perských hadačóv o tom
Spatří li kto ve spaní, by česal ovoce, nalezne sbožie od mohutného muže vedlé jakosti stromu a ovoce učeslého. Pakli sedě pod stromem, sbierá ovoce, bez starosti a práce sbožie dosiehne. Pakli strom se s ovocem k němu sám schýlí a on češe ovoce, vidí li král, lidé velicí budú dobrovolně poddáni v službu jeho a budú jemu pohodlni vedlé jakosti skloněnie. Pakli obecný člověk to spatří, dójde moci a sbožie od zveličeného muže.
Rozdiel třidcátý a pátý, o mluvení těch věcí, ješto mluviti nemohú od přirozenie, smysl perských a ejiptských mudromilóv
Zdá li se komu, by s ním ta věc promluvila, němá tvář, jest li král nebo knieže nebo bojovník, potkáť jej radost a svítězenie nad nepřátely divné. Mluví li s kým strom neb hovado, nalezne zlata a sbožie mnoho. Pakli s ním promluví had nebo zvieře, přemuože nepřátely. Pakli ptáci s ním mluvie, cti dosiehne znamenité.
