A v komž se zarodí větrnost od jiedla věcí parných od přirozenie, jako jest cibule nebo řiepa, tomu se rádo sní, an léce v povětří anebo vietr an naň věje.
Jiné plémě snové
A komuž jest v žaludku krmě slaná a nepožitá, tomu se rádo kolotá, an pie, a nikdy se do vóle nenapie.
Jiné plémě a k témuž
A ktož má lačný žaludek a zdravý, tomu se zdá ve snách, an jie. Takovým snóm slušie věřiti. Proč? Neb znamenají jisté kakosti, jenž sú v těle člověčiem. Neb horkost snová znamená horkost vnitřní zřejmú. A vlhkost snová vlhkost zřejmú. A tak o jiných. Jakož psáno stojí v kněhách Izaiášových ve dvúdcátém a devátém rozdiele: „Jakožto sní lačný a jie, a když procítí, prázdna jest duše jeho, a jakožto sní žieznivý a pie ve snách, a když bude zbuzen, vstav ještě žiezní a duše jeho ještě prázdna jest, též bude množstvie národóv všech, kteřížto bojují proti Sion.“
O jiných sniech, kteřížto pocházejí tolik od přemyšlovánie
Druzí snové sú, jenž přicházejí od přemyšlovánie. Těm snóm podobné najavě. Jako člověku nábožnému zdává se, an se modlí neb zpoviedá, a člověku uměnie pilnému kolotá se, an čte neb čtúc slyší, a člověku frejovnému a vilnému zdá se, an se s frejieřkami obierá, a člověku hněvivému, an se vadí nebo seče. A tak o jiných věcech. A těm opět móže býti věřeno bez hřiechu. Neb to, což je člověku na mysli najavě, to také ostává i ve sně.
O třetích sniech, jenžto pocházejí od zjevenie božieho a svatých
Třetí snové pocházejí od zevenie božieho, takže se bude sníti člověku, naliť muž nebo žena nad lidský obyčej jasný nebo jasná, krásný nebo krásná zvěstuje něco ctného ku polepšení lidskému anebo toho, komuž se sní. Neb jakož die svatý Ambrož: „Pravda od kohož koli pravena bude, od ducha svatého jest.“ A takovému snovému vidění slušie
