vsedá.‘ Tehda vstali sme a běchom tak trudní a ustalí jako po mnohé práci chozenie. I vecechom k němu: ‚Kam máme jeti? Poňadž tuto noc tak mnoho trpěli sme, že nevieme, co činiti máme?‘ Tehda řekl mi: ‚Pane, co?‘ A řekli sme jemu: ‚Delfín umřel jest a otec náš sebral jest vojsko a jeti na pomoc chce jemu, jenž vede válku s hrabí sabanděnským. Našeť pomoc jemu neprospěje, nebť jest umřel.‘ Ale on nám posmieváše se. A toho dne, když přijechom do Parmy, pověděl jest všecko otci našemu. Tehda otec náš zavolav nás i otáza, pravda li to a tak li sme viděli? Jemuž jsme řekli: ‚Ovšem, pane, i zajisté vězte, že delfín umřel jest.‘ Ale otec řekl nám: ‚Neroď věřiti snóm!‘ Ale otci našemu a Tomášovi dřieveřečenému nepověděli sme všeho viděnie, ale jedno, že delfín umřel. A protož po několiko dnech přišel posel nesa listy, že delfín sebrav vojsko, i přitrhl k hradu hrabie sabanděnského a že jedniem velikým šípem v prostřed všech svých rytieřóv jest zastřelen. A po několiko dnech zpoviedav se i umřel jest. Tehda otec náš uslyšav listy vece: ‚Divíme se tomu, že syn náš smrt jeho nám dřieve pověděl.‘ A velmi sú se divili on i Tomáš, avšak ižádný potom o té věci s námi nemluvil.“
O tom, že každý má pilně velmi znamenati, že jsú rozličná plemena snóv, o nichžto dole psáno stojí takto
Tuto znamenati slušie, že sú rozličná plemena snóv. Neb někteří sú snové, jenž pocházejí ot kmenóv nemoci anebo ot nemoci. Jakož komuž sú se játry zahorčily nad běh přirozenie jedením kořenie horkého aneb od vína silného, tomu se kolotá, an v ohni neb v lázni nebo v jistbě horké sedí nebo leží.
Jiné plémě
A komuž žaludek nebo játry sú zastuzeny vlhkostí nepřirozenú, točiž od mnohého pitie studeného anebo jedenie věcí vlhkých a studených, tomu se rádo kolotá, an u vodách plavá anebo an se kúpe.
