vystúpiv, duchovním oblehčením v brzské vidění vstúpiv, uzřel, ano prostřed královstvie nebeského trón, totiž seděnie králové předrahé připraveno. Na němžto sedieše [Syn Boží]text doplněný editorem[137]doplněno podle Pasionálu kališnického a podlé něho jeho milá matka Maria. Před nížto předstúpivše z svrchnieho kuoru Serafín a Cherubín, sladkými hlasy začechu: „Zdráva, Maria, milosti plná, Hospodin s tebú.“ A kolikrátkolivěk začechu, tolikrát se její milosti vešken zbor nebeský poklonieše s velikú pokorú. V tu dobu anděl tomuto svatému otci vece: „Již li vidíš, kterakť se čest Matce Boží v nebesiech děje. Znameniž a poslúchaj.“ Tehda po malé hodině ten otec svatý uslyše, ano Matka Božie z svým milém synem mluví a řkúc: „Milý synu, prosím tvé svaté milosti, pověz mi, proč mě najvíce miluješ?“ K nížto Syn Boží vece: „Má milá matko, však to dobře vieš, že sem všemu světu přikázal, aby každý člověk ctil a miloval otce a matku svú. A když sem to všemu světu přikázal, mám tobě s právem ukázati najslavnějie. A druhé tě proto správně miluji, že což jest kdy svatých bylo nebo bude, jichžto svatost před věky v mém Bozství znaji, ty s svú svatostí všecky převýšila. A třetí proto tě najviece miluji, že jsi tak snažná mne za vše hřiešné po vše časy prositi bez přestánie.“ To ten otec svatý viděv i uslyšev, k sobě se opět navrátiv, to viděnie mnohým pověděl. A tak Matce Boží snažně slúživ, Bohu se dostal.
To jest také mnohým svatým otcóm zeveno, že ktož její svaté milosti modlí se a řka: „Skrze tu radost, Matko Božie, ješto s v tu hodinu měla, když si nade vše kuory andělské povýšena, rač mě, hřiešného, utěšiti.“ Ktož se jí tak nábožným srdcem modlí, utěšen na duši i na těle bude věky věkóm. Amen. To [se]text doplněný editorem jest dálo po Božiem narození čtyřidcátého čtvrtého léta.
O svatém Bernardu tuto se o něm takto čte
Svatý Bernardus z burgnundské vlasti znamenitého rodu urozením byl. Jehožto rytieř otec slovutný jménem Decelinus a jeho
