A tak jest vzkázala, aby mě opět k službě jejie mše navrátil.‘“ To sv. Tomáš uslyšav a tak, jakož kněz řekl, nalez, velmi se podivil a tomu knězi mši slúžiti odpustiv, jemu zapověděl, aby toho viděnie žádnému nepronosil.
A zatiem, když sv. Tomáš práv kostelních bráně, královi nikterakež nepovolil, v jednu hodinu rytieři královi, v odění přišedše, nepoctivě zvolachu ptajíce se: „Lidé, by arcibiskup byl?“ Proněžto muž Boží, v tichosti vyšed, vece: „Aj toť, sem, co mi chcete?“ K tomu oni zřechu: „Přišli sme, abychom tě zabili, a již déle živ nebudeš.“ K nimžto muž Boží vece: „Já sem pro Hospodina a pro pravdu a pro práva kostelnie hotov umřieti. A když mne hledáte, přikazuji vám mocí všemohúcieho Boha, abyšte ižádnému z těchto mých nečinili, a já mému milému Hospodinu i jeho milé Matce Mariji i všem svatým i svatému Dionýzi mého kostela věci i se sám porúčiem.“ Jakž to brzo svatý Tomáš domluvi, tak ti nemilostiví přiskočivše mečem jeho hlavu rozdvojichu, tak že z jeho svaté hlavy mozk po kostele se rozkropi. A tak muž Boží duši Bohu vrátil. To se dálo po Božiem narození po tisíci sedmidcát ke stu čtvrtého léta. A ti sú vražedlníci ot Boha velikú pomstu nad sebú měli, někteří sobě sami své prsty zuby shlodali, někteří se hnisem rozlezli, některé dna zlámala, někteří se vstekše hanebně skonali. Amen.
O svatém Silvestru
Svatý Silvester byl rodu znamenitého a měl jest jednoho kněze bohobojného, svého učedlníka jménem Cirina, jenž jej bieše zvláště naučil, aby počestně lidi v svuoj duom ve jmě Hospodina přijímal. A když jednoho času ciesařuov starosta Tarkvinus svatého Silvestra pohanským modlám bezděky obětovati nutieše, hroze jemu, neposlúchal li by, velikým nazajtřie mučením. Jemužto sv. Silvester vece: „Ó, nemúdrý, ty [v]text doplněný editorem noci umřeš a u věčné muky pójdeš. A chtěj nebo nechtěj, Boha pravého, jemužto my se modlíme, poznati mušíš.“ V tu dobu svatého Silvestra do žaláře vedechu a starosta Tarkvinus na oběd byl pozván. A
