něžto se znamenává, že všichni svrchovaní, ješto jsú se všech svých hřiechuov pokáli a v dobrém stavě silně stojie, beze všeho očistce do nebes vendú. Čtvrté slušie věděti, že ty duše, ješto v očistci sú, jakž praví svatý Augustin, trojím činem vědie, co se za ně od koho na světě dobrého děje. Najprvé některým dušém pro některé zaslúženie Buoh zevuje. Druhé andělé, ješto zde na světě všudy při nás jsú a naše skutky vidie, v brzké hodině, když chtie, jim zeviti mohú. Třetie jsú ty duše, ješto s tohoto světa do očistce jdú, to vše, co se dobrého za ně na světě děje, druhým dušém zeviti mohú. Páté a poslednie slušie věděti, že všecky duše, což jich jest na onom světě, spolu se znají. Najprvé ty, ješto jsú v pekle, na svú věčí žalost hledíc, jedna druhú zná, ale v nebeském království spolu se znají všickni, i příbuzní s velikým utěšením i nepříbuzní. Neb jakž to praví svaté Písmo, v nebesiech ižádného nedostatka nenie. A kdež neznámost jest nedostatek, tehda neznámost v nebesiech nenie. Protož všem těm dušém, ješto do nebes dojdú, na věky jim blaze bude, nebo v té slavné známosti, Boha vidúc, spolu se a se všemi svatými radujíc, všeho zlého zbaveni jsúc, ve všem dobrém v Boze se kochají věky věkóm. Amen.
Tuto se praví a čte o čtyřech svatých Božiech mučedlníkuov dole jmenovaných
Svatí čtyři Boží mučedlníci, ješto Korunovaní slovú, neb jich jména mnoho časuov po jich skončení jsú byla nevěděna, proto jsú pod jedniem jménem Korunovaní nazváni. Ale potom jich svatá jména po mnohých časiech zjevena jsú, jednomu diechu Severus, druhému Kristoforus, třetiemu Severinus, čtvrtému Viktorinus. A byli jsú mistři rozličných obrazuov řemesla rytie, proněžto když ciesařovi
