vece: „Otče svatý, a prodávajž, jakž tobě libo. A to uzřím, kto druha přemuož, ty li prodávaje, čili já vyplacuje.“ Jeden také čas svatý Jan, když u něho jeden chudý almužny prosieše, kázal jemu dáti pět peněz. Tehda almužny ten chudý potupiv, že jemu viece dáti nekázal, poče patriarchovi nepoctivě láti. To jeho čeled uslyševši, řítichu se na chudého, chtiec jej bíti. Tehda sv. Jan ponúce je, aby jeho nebili, a takto řka: „Nebíte, nebíte jeho, nechať mi laje, ano já, šedesát let stár jsa, nepřestanu svými neduostojnými skutky Bohu porokovati, čemu bych tehda od toho chudého jednoho lánie nepřetrpěl.“ To řek, toho chudého stědře podařil.
To se také o sv. Janu píše, že nerad ve mši lidi vně stojiec vidieše. Proněžto když jeden čas lidé po čtení, před kostel vyšedše, sediec práznú řeč mluviechu, sv. patriarcha za nimi vyšed, podlé nich se posadiv, seděti poče. A když se tomu všickni diviti počechu, svatý Jan k nim vece: „Tak má býti, synové milí, kde jsú ovce, tu buď i pastýř, anebo tuto seďte a já s vámi, anebo v kostel venděte a já s vámi.“ A když jim to otec svatý několikrát učinil, ve mši je z kostela vycházeti ostavil. A když se po těch časiech časně zstaral, ostatek, což měl, chudým rozdati kázal, Bohu poděkovav, skončal. A pochován jest v jednom hrobě mezi dvěma biskupoma. Mezi nimižto když jeho svaté tělo kladiechu, oba se jemu pohnuvše, miesto mezi sebú dášta. Byl jest svatý Jan patriarcha za časuov ciesaře, jemužto Foka řékali. To se dálo po Božiem narození po pěti a po šestidcát letech.
O svatém Pavlu na vieru obrácenie
Svatého Pavla na vieru obrácenie stalo se jest toho léta, jehožto Kristus umučen jest a svatý Štěpán téhož léta ukamenován. Ale proč by jeho na vieru obrácenie znamenitějie než jiných svatých svatá cierkev slaví? To jest pro trojí věc se stalo. Najprvé pro příklad, aby ižádný, kterakžkolivěk hříšný, milosti Božie se nerozpačoval, znamenaje, že z velikého hřéšníka učinil Buoh
