milého Jezu Krista tvá všecka hróza tak mi jest lehka jako toto na stěně psánie. Ale tvoji bohové jsú obludní a divno mi jest, že se toho nestydíš, jsa múdrý, diáblóm se modlíš.“ Tehda césař od tak múdrého a mladého dietěte tak múdrú řečí pohaněn, a toho se ustyděv, káza jemu inhed hlavu stieti. Jehožto tělo jedna římská kněžna jménem Setamilla poctivě pochovala. V jehožto svatém hrobě jistě jest nalezeno, že ktož by směl křivě přisieci, anebo jej inhed diábel posedne, nebo padna inhed zdechl. Protož jest psáno, že když dva velikú při v Římě mezi sebú měla a súdce vinného nevěděl, kázal jima na oltáři svatého Petra přisieci, za to svatého Petra prose, aby některým znamením ráčil vinného ukázati. A když se tu ižádné znamenie neukázalo, zavolal súdce a řka: „Najspieš svatý Petr jako starší mlažšieho na tom ctí. A my vstanúc poďmež k svatému Pankráciovi mladému, tenť pravého ukáže.“ A když vstavše k svatému Pankráci hrobu šli, netáhl opět křivý přiséci, až jemu tu inhed ruka přilnula, jiež odtrhnúti nemohl, až i umřel. Protož i dnes obyčej v Římě jest, že v pilných věcech u svatého Pankrací přísahají. To se jest dálo léta od narozenie Syna Božího osmdesátého čtvrtého. Amen.
O svatém Urbanu
Svatý Urban byl jest po svatém otci Kalixtu papežem. Za jehožto časuov v křesťanství velikú nenávist a násilé od pohanův jest trpělo. Potom byl Allexander césařem, jehožto matka jménem Amena křesťanka byla, jižto svatý Origenes byl na vieru obrátil. Když ta jistá Amena svého syna, césaře, za křesťany, aby jich nedal zamucovati, poprosila, na tom ji syn uslyšav a křesťanuov s pokojem nechati kázal. Zatiem byl jest v Římě césařuov úředník i starosta jménem Linachinus, ten bez přestánie křesťanuov nenávidě, kázal sv. Urbana naleznúc před se přivésti. A když jej se třmi knězi a s jinými křesťany nalezše před starostu přivedli, jemu starosta
