[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

mě od diábluov obránil a mé navrácenie k životu na Boze uprosil.“

Píše také svatý otec papež Kaliktus, že jeden měštěnín z města Bacinoni po Božiem narození tisíc a sto let k svatému Jakubu na pút šel, za nic jiného svatého Jakuba neprose, jediné za to, aby jeho nižádný nepřítel nikda nejímal. A když zase s púti jdieše, pohani jej jeli a jej na rozličných trziech prodávali, řetězy okujíc, a vždy jemu řetězy opadovaly. A když ho jednú dvojemi řetězy okovachu, poče svatého Jakuba, aby ho zprostil, prositi. Tu [se]text doplněný editorem jemu svatý Jakub zevil a řka: „To věz, že proto vězenie trpíš, že zapomněv neprosil s za své duše spasenie, jedno s prosil za svého těla nejetie. Ale proto, žeť jest Hospodin milostivý, poslal mě, abych tě zprostil.“ Tehda inhed řetězy se ztroskotachu, an kus řetěza polapiv, přes nesnadné púště pohanské i přes tvrdé tvrze s prací utekl. A když ho kto chtěl jieti, jakž řetěz u něho uzřel, tak jeho inhed užasna se nechal. Pakli chtěla která zvěř na púšti jej předěsiti, a jakž řetěz uzřela, tak inhed pryč běžela. A tak se domuov ve zdraví vrátiv i chválil Boha a svatého Jakuba. Dálo se po narozenie Božiem čtyřicátého čtvrtého.

O svatém Kristofforu

Svatý Kristofforus, dokadž viery nepřijal, dotad slul Reprobus, ale jakž křest přijal, tak mu jmě vzděno Kristofforus, totiš Kristanose, neb jest Krista nosil dvojím činem. Najprvé na plecí přes vodu a druhé skrze vieru v srdci. O jeho sv. životě takto se píše, že byl rodem z té země Kanaan, postavy byl vysoké, dvanádct loket zvýši. A když s jedniem králem bydlel, padlo jemu na mysli, aby nižádnému neslúžil než tomu, kto by byl najvětčí král na tomto světě. V těch časech k jednomu mocnému králi přišed, k dvoru jemu se přikázal. O tom králi tak tehdy lidé mluviechu, by nebylo mocnějšého na světě. Přihodi se v jednu hodinu, že toho krále usměšoval dvorsky v jedné piesni, před králem spievaje, diábla často jmenováše. A kolikrát diábla pojmenoval, tolikrát král se sv. křížem požehnal. To Kristoforus uznamenav, velmi se podivil, krále otázal, co by skrze to znamenie

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 13 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).