núzi užívali, aby Hospodin ráčil je uslyšeti. V ta doby hlas z nebes přijide a řka: „Což s prosila, v tom s uslyšána.“ V tu hodinu kat její svatú hlavu sťal jednú ranú a tak za krátké jejie přetrpenie přijala v nebeském králevství kralovánie. Amen. To se jest dálo léta narození Syna Božieho třístého čtvrtého.
O svatém Allexí, o synu Euffemiánovu z Říma
Svatý Allexius byl syn slovutného otce, jemužto Euffemián diechu. Ten Euffemián byl tak mocný, že první na césařově dvoře nad jinými bieše, jehožto se slovutnost tiem ukazuje. Jakž to se o něm píše, že Euffemianus měl tři tisíce slúh, jižto se všickni zlatými pásy opasováchu a v hedbávné rúcho odieváchu. Ten Euffemián bieše velmi milosrdný, tak že na každý den v jeho domu rozličných chudých tři veliké stoly nakrmováchu, potom sám o poledni v bázni v Boží z duchovními chudými pokrm přijímal. Jeho paní Aglaes řékali, ta všech cných vášní plna bieše. A když žádného syna nemějišta, Boha za to mnoho časuov prosišta, až je synem Buoh obdařil, jemuž Allexius říkali. Toho syna, když byl na času, do školy na učenie dali. A když nad jiné v umění prospěl a k dospělým letóm přišel, jemu pannu z césařového rodu oddachu a v těch dnech k svatbě slovutně se připravichu. A když svatého Allexí z jeho chotí na pokoj vedechu, poče svatý Allexius k své panně mluviti takto a řka: „Vieš, panno přešlechetná, že tento svět nic nenie, bychme spolu tisíc let byli živi, avšak se vždy musíme skrze smrt rozjíti. Protož tobě razi, abychme v čistotě Bohu slúžila.“ A když jemu ona toho povoli, sněm svuoj prsten a nákončie pása svého rytieřového jí dal zchovati a řka: „Chovaj tohoto dobře, dokad Bohu bude libo a Buoh buď s tebú i se mnú.“ To řekl, svatý Allexius, inhed vstav z svého statka, sobě na ztravu vzem, k moři se bral a tu na koráb vsedl, přes moře přepluv, přišel do jednoho města, jemužto Laodicia
