jedno přes jednu noc přespal sem.“
Potom po některých letech pro lidské hřiechy ten svatý div přestal, že se moře nerozstúpalo ani se dály které milosti. Neb předtiem cizozemci, zlé viery lidé přijevše, chrám svatého Klimenta obořili a tu svaté tělo v škříni v moři ostavili. Ale že král nebeský tomu nechtěl, aby to svaté tělo déle v moři bez lické poctivosti ležalo, zvláštním zevením, jakož píše jeden svatý otec jménem Lev, ostienský biskup, jeden svatý kněz to svaté tělo nalezl a najposléze to tělo sv. do Říma přinesl. A tu hřbí až do dnešnieho dne. To se jest dálo po Božím narození osmdesátého čtvrtého léta. Amen.
O svaté panně Kateřině tuto se takto praví
Svatá Kateřina byla dci jednoho krále, jemužto Kostus diechu. A jakožto se píše v jedněch v starých řeckých kniehách, že král Kostus jiných dětí, jedinú svatú Kateřinu, neměl. A když se v svém království starav skončel, svú dceru Kateřinu miesto sebe štědie samu v zemi ostavil. A když jednoho času svatá Kateřina [s]text doplněný editorem svú matkú, svými pannami a svým rytieřstvem kratochvíle [dlé]text doplněný editorem[213]doplněno podle Pasionálu kališnického, na lov na les jeda, jdúc podlé jedné veliké skály, uzře, ano v jedné jeskyni v skále sedí jeden muž starý šedivý. K němužto sama přistúpivši, poče s ním mluviti a řka: „Kteraký jsi člověk a co tuto činíš?“ Jížto ten Boží muž odpovědě a řka: „Tohoto nebezpečného světa běhaje, tuto bydlím. A jsem všeho světa Spasitele sluha, Jezu Krista. Jižť sem vše pověděl a ty mi, panno žádná, rač pověděti, kto s ty, co tuto na lese činíš, kterak s Hospodinem nakládáš, v kterém stavu bydleti myslíš.“ K tomu svatá Kateřina odpovědě a řkúc: „Jsem královna tohoto královstvie, po mém otci sama jediná ostala. A přijela jsem na tento les [s]text doplněný editorem svými lidmi pro kratochvíl. Pakli mne tiežeš, kterak z Bohem nakládaji, jmám doma své bohy, jimžto podlé našeho pohanského obyčeje obět vzdávaji. Pakli chceš zvěděti, v kterém