skonal. To se jest dálo po Božiem narození třístého čtvrtého léta.
O sedmi bratřencích za Starého zákona tuto čti
Za Starého zákona bylo sedm bratřencuov Židuov, ješto tak tvrdě svuoj Zákon drželi, že prvé než by byli vepřové maso jedli, mnoho muk sú pro to trpěli, jakž to se o nich v kniehách píše Machabeorum. To slušie znamenati pro dvojí věc, kterakžkolivěk sú Starého zákona světí, svatá cierkev jich den slaví. Najprvé pro jich znamenité utrpenie, že jsú, v svém ustavičenství neslýchané muky trpiece, svého Zákona nezrušili. Druhé pro svatý příklad, aby křesťané od nich příklad brali, kterak jsú oni, ustavičně svého Zákona brániec, hrozné muky trpěli. Takež slušie křesťanóm svaté viery křesťanské brániti i život pro to vážiec trpěti, tak odplatu od Boha přijieti. To se jest dálo před Božím narozením umučenie léta stého šedesátého pátého.
O svatém Petru apoštolu z uokov zproštěnie tuto čti
Svatého Petra z uokov zproštěnie pro čtveru věc cierkev svatá pamatuje. Najprvé, že svatý Petr apoštol byl jat a v žalář vsazen a řetězy okován. A odtad jeho milostivý Hospodin skrze svého anjela z toho vězenie divně zprostil. O tom se tak píše v starém popsání, že Herodes Agrippa do Říma přijel a tu velikú přízen s synovcem Tiberiem ciesařem mezi sebú a mezi ním učinil. Protož ten synovec ciesařuov jménem Gaius s Herodem ochotně obcováše. Tehda v jeden čas ten Gaius a Herodes spolu na voze jeli a tu Herodes, zezřev jasně k nebesóm, vece: „É, byšte moji oči viděly, ano tento stařec, Tiberius ciesař, umřel a ty nade vším světem mocně kraloval.“ Ta slova vozataj, ješto je vezieše, uslyšev, jakž brzo přijel, tak ciesařovi inhed pronesl. Protož rozhněvav se ciesař, Heroda v žalář vsaditi kázal. A když jednoho dne podepřel se k jednomu dřevu, zezřel nad se, ano nad ním výr sedí, poče se diviti. V tu dobu jeden z vězňuov, učený v čarodějných věštbách, přistúpiv vece: „Neboj se, Herode,
